Průvod vyrazil okolo půl třetí z Albertova. Jde po stejné trase jako před 30 lety. Pořadatelé chtějí rekonstruovat tehdejší dění, které vedlo k pádu komunistického režimu. Okolo půl čtvrté průvod dorazil na Vyšehrad. S transparenty a českými vlajkami se podle odhadů organizátorů vydalo v neděli na pochod až 10 000 lidí. Na akci dohlížejí desítky policistů.
30 let od revoluce |
Průvodem 17. listopadu 1989 pokračovalo povolené studentské shromáždění na Albertově, kterého se tehdy zúčastnilo asi 15 000 lidí. Na pochod se vydali zhruba o dvě a půl hodiny později než dnešní účastníci, tedy kolem 17:00.
Zhruba po hodině pak na Vyšehradě oficiální část akce skončila položením květin, zapálením svíček a zpěvem hymny. Většina přítomných pak ještě pokračovala do centra. Na Národní třídě je zastavila policie. Policejní kordony postupně stlačovaly dav, prchající lidi příslušníci bili. Po 21:00 byla demonstrace rozehnána.
Na Vyšehradě se v neděli odpoledne rozdávaly květiny. Ty nesli i demonstranti v listopadu 1989. Po cestě se je pak snažili dávat příslušníkům bezpečnosti za jejich štíty.
Z Vyšehradu se účastníci v neděli přesunuli na náplavku. Po cestě si mohli vyslechnout nahrávky se svědectvím lidí, kteří v průvodu před 30 lety byli. Program bude pokračovat například koncertem na Václavském náměstí.
Svobodu a demokracii je potřeba hájit
Události roku 1939 po smrti studenta Jana Opletala, odvlékání studentů do koncentračních táborů a jejich popravy i dění před 30 lety připomněl už dříve v něděli například rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima na Albertově.
„Svobodu a demokracii je potřeba hájit a rozvíjet, ale je to také velká odpovědnost. Važme si toho, že žijeme v demokracii, bohaté zemi, buďme bdělí, abychom se mohli setkávat a diskutovat, slyšet i další názory,“ řekl Zima. Jeho projev provázel pískot a skandování „hanba“.
Někteří studenti požadují Zimovo odstoupení. Zima sklízel kritiku za uzavření sponzorské smlouvy s Home Creditem, postoj k ochraně klimatu či činnost Česko-čínského centra na univerzitě.
Promluvil i předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil. „Nesmíme zapomenout na události před 30 a 80 lety. Historie ukazuje, že když se zapomene a bere se vše jako samozřejmost, může se stát, že se může plíživě vrátit zpátky to, co nechceme,“ řekl Pospíšil.
Podle něj před 30 lety studenti a další účastníci akce na Albertově „otočili koly dějin“ a hlavně mladá generace by měla být aktivní. „Musíme my sami, ne že někdo to udělá, abychom pořád nekňučeli, jak nám vyčítají i ze zahraničí, že Češi pořád kňourají,“ dodal Pospíšil.
Podle Vlastimila Ježka, který patřil v listopadu 1989 mezi studentské vůdce, je lepší hledat než rezignovat a je potřeba dávat pozor na to, komu lidé věří. „Dnes není důležité, jak věci jsou, ale jak se jeví být,“ posteskl si Ježek.
Podle předsedy studentské komory Rady vysokých škol Giancarla Lambertiho ani dnes studenti nesmí mlčet a přihlížet nepravostem. „Studentská role je důležitější, než si myslíme. Jsme nadějí této země. Pokud budeme stejně aktivní jako tehdy, bude nám odměnou taková politická reprezentace, za kterou se nebudeme muset stydět,“ řekl Lamberti.
Na akci promluvil i rektor brněnské Masarykovy univerzity, zástupci studentů či někdejší disidentka Dana Němcová. „Doufám, že využijete příležitosti, aby jste se rozvinuli a udělali to, co považujete za nejlepší, věřím vám. Je to koneckonců ve vašich rukách. Až půjdete volit, volte správně,“ uvedla. Vysloužila si dlouhý potlesk.
Při zásahu na Národní třídě v roce 1989 utrpělo zranění přes 560 lidí. Z 1600 zasahujících příslušníků Sboru národní bezpečnosti (SNB) byly obžalovány tři desítky, většina z nich vyvázla s podmíněnými tresty. Za použití násilí vůči demonstrantům byl na 14 měsíců do vězení v roce 1994 odsouzen bývalý major SNB Zdeněk Šípek. Trest čtyři a půl roku vězení v roce 1990 dostal bývalý nadporučík Jaroslav Oudrán, který hodinu po skončení zásahu bezdůvodně fyzicky napadl a zranil ženu. V roce 1992 byl propuštěn na podmínku.
