"Nevěříme makedonským slibům, že budeme rovnoprávní občané, a dokud to neudělají, my musíme být připraveni bojovat," řekl Nexhbedin Mehmeti, osmatřicetiletý albánský povstalec.
"Nebudeme opravdu věřit míru, dokud nepřijdou jednotky NATO," dodává velitel Luli z Národní osvobozenecké armády (UÇK). "A i přesto bude většina z nás dávat přednost, aby vojáci NATO tady zůstali delší dobu jako ochrana, protože pochybujeme, zda Makedonci opravdu chtějí demokracii, ne jen slovanskou tyranii v demokratickém kabátě."
Vyjednavači NATO však odmítli žádost politického vůdce UÇK Aliho Ahmetiho o delší a silnější bezpečnostní mandát. Makedonské vedení se na druhou stranu obává, že albánští povstalci budou skrývat své zbraně a neodevzdají je jednotkám NATO.
"Chceme být integrováni do této země, a proto skrývat zbraně by byl pro nás problém důvěry," řekl velitel Ilir z UÇK. "Potom, co sem vstoupí NATO, budou zde mezinárodní pozorovatelé jako jistota pro naše společenství, budeme mít dostatek lidí v politických silách a nebudeme mít potřebu schovávat zbraně."
NATO odhaduje počet zbraní UÇK včetně minometů a granátometů na asi 3000. Avšak vzhledem k pašování zbraní ze sousedního Kosova není počet vůbec jistý.
"Jen doufáme, že si budeme moci vzít domů naše uniformy jako suvenýry, pokud nám to NATO dovolí," řekl velitel Ilir.
Makedonské vedení tvrdí, že k povstalcům se připojili i radikálové z Kosovské osvobozenecké armády usilujících o vytvoření "velké Albánie". Avšak velitelé UÇK říkají, že 90 procent z jejich asi 2300 mužů jsou makedonští občané. Neskrývají, že někteří z nich bojovali i v Kosovu.