"Věříme, že nezávislost je budoucností Kosova," řekl Fatmir Mediu. Musí však podle něj platit podmínka, že takový stát bude kontrolován mezinárodním společenstvím v dodržování demokratický pravidel a především ve vztahu k menšinám.
Mediu vyloučil možnost, že by mohlo dojít ke spojení Kosova a Albánie v takzvanou Velkou Albánii. Takový zájem mají podle albánského ministra pouze některé extrémistické strany v Kosovu i v Albánii, které však mají podporu jen asi jednoho procenta obyvatel.
Kosovo je od roku 1999 pod správou OSN. Na klid v oblasti dohlížejí tisíce vojáků mírové mise KFOR pod velením NATO. Oficiálně je však Kosovo nadále jednou z provincií Srbska a Černé Hory.
Kosovští Albánci, kteří tvoří přes 90 procent obyvatelstva, chtějí dosáhnout nezávislosti provincie. Srbové, kterých zůstalo v Kosovu po válce jen několik tisíc, si přejí zůstat součástí Srbska a Černé Hory.
Jednání o konečném statutu Kosova mezi Srby a Albánci by podle rozhodnutí OSN měla začít ještě v listopadu a povede je bývalý finský prezident Martti Ahtisaari.
I přes jasný postoj ke Kosovu chce Albánie podle Mediua posílit vztahy se Srbskem. Vzájemné vtahy totiž ochladly během kosovské války v roce 1999, kdy Albánie spolupracovala s vojáky NATO, kterým poskytla zázemí pro vojenské akce.
Česká republika tehdy do Albánie vyslala 6. polní nemocnici, která zajišťovala péči o kosovské uprchlíky.
"Albánie je stabilizačním bodem v na západním Balkáně. Ke Kosovu hraje uklidňující roli," řekl český ministr obrany Kühnl, který je albánské metropoli Tiraně na dvoudenní návštěvě. Samostatnost Kosova podle Kühnla není stanoviskem České republiky. "Ještě je příliš brzo rozhodovat o konečném statutu Kosova," řekl.