Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poslední divokou řeku Evropy spoutá přehrada, ekologové bijí na poplach

  1:00aktualizováno  1:00
Albánská Vjosa, dlouhá 272 kilometrů, je často označována za poslední divokou řeku v Evropě. Desítky let odolávala snahám spoutat ji přehradami, nyní se však zdá, že je její osud zpečetěn.

Řeka Vjosa v Albánii. Nad ní se tyčí pohoří Nemërçkë. | foto: Profimedia.cz

Albánská vláda přiklepla v tendru dvěma tureckým firmám povolení ke stavbě přehradní nádrže vysoké 45 metrů, která překlene řeku Vjosu. Pokud přehrada s hydroelektrárnou vznikne, bude vůbec první, která tuto řeku spoutá.

„Jde o poslední neporušený říční systém této velikosti v Evropě, s výjimkou řek v ruském arktickém pásmu,“ upozornil v magazínu Time Rok Rozman, slovinský biolog a vedle toho i kajakář, který závodil na olympiádě. Pro něj i ostatní milovníky divoké vody je Vjosa uctívanou řekou. Kampaň proti stavbě přehrad teď však vedou především ekologové spolu s místními obyvateli.

Fotogalerie

Stavba na Vjose není zdaleka jediná, která se na místních řekách chystá. Časy, kdy země byla ve výrobě elektřiny soběstačná, už jsou dávno pryč (komunistický diktátorský režim Envera Hodži si uměl spotřebu pohlídat), Albánie dnes zvládá vyrobit zhruba 70 procent svých potřeb a výpadky proudu jsou na denním pořádku.

„Rozvíjející se země, jako je ta naše, si nemůže dovolit být muzeem,“ hájí projekt hydroelektrárny o plánovaném výkonu 99,5 MW ministr energetiky Damian Giknuri. Podle Mezinárodní asociace pro hydroelektrárny je vodní energie v Albánii dosud využívána jen z 30–35 procent.

Ekologové varují před nenávratným zničením v Evropě unikátních přírodních scenerií. Upozorňují, že Vjosa a další stavbami ohrožené řeky jsou domovem 70 druhů ryb na prahu vyhynutí a že údolí jsou posledním velkým útočištěm kriticky ohrožených balkánských rysů.

Přehrady – semeniště korupce?

Těžké škody se však podle odborníků mohou sčítat nejen v životním prostředí. Podle Benta Flyvbjerga, šéfa programu managementu při Oxfordské univerzitě, je velká pravděpodobnost, že tyto gigantické projekty těžce poškodí balkánské ekonomiky – a to svým korupčním potenciálem.

„Cena za výstavbu vodních děl zpravidla vzroste během stavby o více než 90 procent,“ uvedl Flyvbjerg, který provedl rozsáhlou analýzu 245 staveb velkých přehrad celkem v 65 zemích. Připomněl, že půjčky na vybudování jsou většinou v zahraniční měně, návratnost investic je dlouhá a zejména nevypočitatelná u křehkých ekonomik, jako je ta albánská. „Aniž bychom zohledňovali dopady na životní prostředí, velké přehrady jsou prostě špatný byznys,“ dodal.

Jiní odborníci upozorňují, že Albánie by si v tuto chvíli spíše měla udělat ve své energetické síti pořádek. Podle Knuta Fleckensteina, zpravodaje Evropského parlamentu pro Albánii, se v zemi ztrácí mezi 30 až 50 procenty elektřiny kvůli „dírám“ v distribuční síti (své o tom ví i česká firma ČEZ, která zde od roku 2009 do roku 2013 působila).

Pochopitelně nejsilnější emoce vzbuzuje projekt přehrady na Vjose mezi obyvateli obcí a měst, které budou postiženy přehradní nádrží. Uspořádali ve spojení s ekologickými aktivisty z celé Evropy už několik demonstrací v regionu i v hlavním městě Tiraně. Upínají se k poslední naději – definitivní projekt musí ještě vláda odsouhlasit.

Dilaver Murataj, obyvatel obce Kut, která by sice zůstala stát, ale přišla by o všechna obdělávaná pole, magazínu Time mimo jiné řekl, že půda je v nehostinné Albánii tak uctívaná, že ji v drtivé většině neprodávají ani ti, co se rozhodnou ze země odejít. Připomněl, že přehrada zaplaví i místní hřbitov. „Máme tu jednu kletbu: Nechť tvůj hrob vezme voda. Je to jedno z nejhorších prokletí.“

Vjosa pramení v Řecku na svahu hory Kátaras (modrá značka) a vlévá se do Jaderského moře severně od města Vlora (červená značka).

Vjosa pramení v Řecku na svahu hory Kátaras (modrá značka) a vlévá se do Jaderského moře severně od města Vlora (červená značka).

Mapy poskytuje Freytag&Berndt, aplikaci PhoneMaps stáhnete zdarma pro iOS i Android.

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Náš svět se hroutí, tuší Merkelová a studuje dávné apokalypsy

Angela Merkelová a Donald Trump na summitu G7 v Kanadě (8. června 2018)

Chmurné nálady ovládly duši Angely Merkelové. Německá kancléřka tuší, že poválečné uspořádání světa pomalu končí,...

PŘEHLEDNĚ: Kolik berou žadatelé o azyl v zemích Evropské unie

Azylové centrum v durynském městě Gera (18. února 2016)

Finanční pomoc, kterou členské státy Evropské unie poskytují žadatelům o azyl, se mezi zeměmi výrazně liší. Španělsko...



Šlapající pijani štvou místní i politiky. Pivní kola chtějí vyhnat z parků

turistický beer party

V Praze, Plzni, Olomouci i Brně je stále častěji k vidění originální novinka - pojízdné pivní bary, které pohánějí...

Komáři v Česku přenášejí virus z Afriky. Horečka může být smrtící

Vědci objevili virus zika i v obyčejných komárech. Chtějí další testy

Brněnští vědci objevili na jižní Moravě druh komárů s virem západonilské horečky. Zřejmě jej do Česka zavlekli...

Většinu Česka ve čtvrtek zasáhnou bouřky se silným větrem a kroupami

Bouřková mračna

Většinu Česka ve čtvrtek odpoledne a večer zasáhnou bouřky s nárazy větru do devadesáti kilometrů v hodině, doprovázet...

Další z rubriky

Ve Stalinově objetí. Před 70 lety spojenci zřídili letecký most do Berlína

Letecký most do Západního Berlína trval jedenáct měsíců. Spojenci během nich do...

Německo si připomíná 70 let od chvíle, kdy západní mocnosti vytvořily letecký most, kterým jedenáct měsíců zásobovaly...

Policista na penzi plánoval útoky na muslimy, Francouzi buňku pozatýkali

Francouzský ministr vnitra Gérard Collomb

Zatčením deseti stoupenců krajní pravice vyvrcholila v noci ze soboty na neděli rozsáhlá protiteroristická operace...

Záchranáři v Thajsku pátrají v zatopené jeskyni po malých fotbalistech

Záchranáři pátrají po malých fotbalistech a jejich trenérovi, kteří uvázli v...

Záchranáři v Thajsku už dva dny marně pátrají po 12 malých fotbalistech a jejich trenérovi, kteří jsou pohřešováni v...



Najdete na iDNES.cz