„Nemůžu uvěřit, že jsem tady,“ vyhrkl ze sebe spontánně mladý Vietnamec s českým občanstvím v jídelně Vojenské akademie ve Vyškově, když nastoupil počátkem dubna do kurzu základní přípravy s dalšími sedmatřiceti rekruty.
Tato skupina vesměs mladých lidí do pětatřiceti let se chce stát armádní zálohou. A už teď je jich víc, než kolik si pro letošek armáda naplánovala. „Již nyní jsme překročili rekrutační cíl, a to číslo 2 400,“ hlásí mluvčí armády Vlastimila Cyprisová.
Dobrovolné vojenské cvičení
Aktivní zálohy zkrátka táhnou a vyškovská akademie nestíhá vojáky školit, ročně zvládne čtyři šestitýdenní kurzy. Během základní přípravy se zájemci učí, jak přežít na bojišti, obsluhovat zbraně a střílet. Mají také hodiny topografie, taktiky nebo pořadové či tělesné přípravy.
Ale zatímco ještě začátkem roku se učili ovládat tři zbraně – samopal vzoru 58, útočnou pušku CZ 805 Bren A1 a pistoli vzoru 82 – dubnový kurz byl prvním, v němž už museli zvládnout i obsluhu a teorii konstrukce univerzálního kulometu vzoru 59 a pancéřovky RPG 7. Podle Cyprisové jde o základní typy ručních zbraní ve výzbroji české armády, a hlavně – disponují jimi i jednotky záložáků.
Změnu si vyžádali sami velitelé jednotek aktivních záloh, roli prý hrály i zkušenosti z praxe. „Když budete vycvičeni jen na Bren, jste limitováni. Když jsme schopni škálu rozšířit, budu jedině rád, že budeme mít více specialistů,“ obhajuje novinku bývalý náčelník Generálního štábu AČR Josef Bečvář.
Vycvičení záložáci mohou být později nasazeni k ostraze strategických objektů třeba při zhoršení bezpečnostní situace nebo využiti při živelních pohromách, jako tomu bylo třeba během povodní v předchozích letech. Zákon s nimi počítá i pro zahraniční operace – třeba v mírových misích se využije jejich civilní zaměstnání.
Nepotřebujeme supermany
Jinou změnou je zrušení psychotestů pro zájemce o aktivní zálohy, které souvisí s novelou branného zákona předloni v listopadu. Psychotesty zůstaly pouze pro specialisty, jako jsou výsadkáři, průzkumníci či Hradní stráž. Podle Bečváře totiž odhalí případné krajnosti současné zdravotní prohlídky. „Ze začátku se nedařilo zálohy rozšiřovat, bylo jich pořád kolem tisícovky. Nechtěli jsme to občanům komplikovat,“ vysvětlil.
Podle odborníků oslovených MF DNES to byl dobrý krok. Psychotesty sice ukážou průřez osobností, pro psychology je to však spíš jen hrubý screening. „Daleko lepší je vidět lidi při výcviku,“ myslí si policejní psycholog z policejní akademie Joža Spurný.
„Když jsme vybírali kluky pro Útvar rychlého nasazení, jejich šéfové vyplňovali dotazníky, pozorovali je. Pak jsme dělali závěry a měli tři měsíce na to, říct: bereme, nebereme,“ říká Spurný.
Souhlasí s ním i Libor Stejskal ze Střediska bezpečnostní politiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Nestavíme armádu morálních supermanů. Vojsko má být srovnatelné s normální populací. U Hradní stráže či u lidí, kteří jsou třeba předsunutí letečtí návodčí, musíte mít vše prověřené, protože to je nejnáročnější práce. Ale jinak to není třeba. Pak je to cesta k tomu, že neuspějete a skupinu dohromady nedáte,“ říká Stejskal.
