Odpůrci jádra upozorňují na hrozbu z Temelína i pomocí laserových obrazců na chladicí věži elektrárny.

Odpůrci jádra upozorňují na hrozbu z Temelína i pomocí laserových obrazců na chladicí věži elektrárny. | foto: Slavomír Kubeš, MF DNES

Aktivisté opět hrozí kvůli Temelínu, vadí jim ale i jiné bloky

  • 49
Rakouský kancléř přijíždí jednat s českými politiky o bezpečnosti Temelína. A měl by být dostatečně tvrdý, jinak aktivisté hrozí další blokádou jihočeských hranic. Proč si zasedli na Temelín? Podle nich je to falešný dojem. Trnem v oku Rakušanů jsou jaderné bloky po celé Evropě.

Transparenty s heslem Stop Temelin a žlutě oblečení demonstranti se stali takřka koloritem hraničního přechodu Dolní Dvořiště.

Podobné blokády ale rakouští aktivisté organizují i jinde, třeba v Německu, Švýcarsku nebo Bulharsku. A síť odpůrců jádra je navíc velmi dobře koordinovaná.

"Protijaderné organizace spolupracují v rámci Evropské unie, konají se pravidelné výměny. Proti švýcarským elektrárnám pracují skupiny ze spolkové země Vorarlberg, proti slovenským Mochovcům zase vídeňské. Jen v Horním Rakousku jsou čtyři spolky Atomstopp a každý z nich má stovky členů a sympatizantů," řekl iDNES.cz Roland Egger z linecké protestní organizace Atomstopp.

O Temelínu a mlze českých médií
Dojem rakouské umanutosti proti Temelínu tak podle odpůrců jádra vznikl jenom díky "mlze českých médií".

"To, že se o demonstracích nepíše, ještě neznamená, že se nic nedělá. Mnoho protestů vychází od nás, v minulosti třeba proti Jaslovským Bohunicím I., Mochovcům, německému Wackersdorfu nebo slovinskému Krsku u tektonického zlomu. V případě bulharské elektrárny Kozloduj jsme dokonce dosáhli odstavení čtyř jaderných bloků," řekl iDNES.cz pověřenec spolkové země Horní Rakousko pro otázky jaderných zařízení Radko Pavlovec.

Aktivisté si své cíle navíc promyšleně vybírají. Prioritou jsou jaderné bloky ve výstavbě nebo takové, u nichž hrozí prodloužení jejich životnosti. Demonstrace tak brzy čekají například slovenské Mochovce, jejichž dostavbu minulý týden ohlásil premiér Robert Fico.

"Mezi odpůrci existuje dohoda, že elektrárny, co už mají většinu životnosti za sebou, se nechají na pokoji. To se týká třeba Dukovan nebo slovinského Krska," vysvětlil Radko Pavlovec.

Svět sice prochází jadernou renesancí a země jako Čína nebo Rusko plánují výstavbu desítek dalších reaktorů, rakouskou veřejnost to ale ani za mák neinspiruje.

"Podle průzkumů dlouhodobě odmítá jadernou energii až 95 procent Rakušanů. A politici jim naslouchají. Energii chceme získávat z alternativních zdrojů, s nulovou variantou v případě jaderných elektráren počítáme i do budoucna," tvrdí Pavlovec.

Pravdou ovšem je, že vodní elektrárny závislé na stavu vody v horských bystřinách nejsou vždy stoprocentně spolehlivé a Rakousko musí v posledních letech dovážet elektřinu ze zahraničí. Otázkou zůstává, kolik energie pochází právě z jaderné elektrárny Temelín.

Temelín bude Rakušany strašit dál
"Demonstrací proti Temelínu ale ubylo, přestože postoj rakouské veřejnosti se nezměnil. Média totiž přestala tuto kauzu tolik propírat," myslí si novinář rakouského deníku Der Standard Reiner Schüller.

Přesto zůstává Temelín horkým tématem a Česku kvůli němu dokonce hrozí mezinárodní žaloba. Podle rakouských politiků Češi nedodrželi dohodu z Melku z roku 2001, v níž se tehdejší premiér Zeman zavázal k bezpečnostním opatřením na jaderném bloku.

Kancléř Alfred Gusenbauer dnes přijede se svým českým protějškem probírat právě tuto otázku. "Doufám, že se pohneme z mrtvého bodu a jednání bude věcné. Mezinárodní žaloba je až poslední řešení," mírní hrozby Pavlovec, podle něhož je nutné, aby energetická lobby přestala vydávat své zájmy za zájmy národní.

Bojovně naladění jsou ale aktivisté, kteří své akce koordinují skrze hustou síť přeshraniční spolupráce. "Gusenbauer musí žádat o plnění dohody z Melku diplomatickou nótou, jinak ve středu opět zablokujeme hranice," pohrozil Roland Egger.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video