Experti ze 70 zemí nyní hodnotí v bosenském hlavním městě plnění takzvané ottawské konvence o zákazu používání, výroby, skladování, prodeje a vývozu pozemních min. Dokument z roku 1997 podepsalo 142 zemí.
"Bosna už hodně udělala za pět let od podepsání konvence, ale ještě více práce ji čeká, než splní všechny úkoly," řekl Jody Williams, představitel ICBL, která získala v roce 1997 Nobelovu cenu za mír.
V Bosně je ještě 2000 kilometrů čtverečních území, na němž jsou zřejmě miny a další nevybuchlá munice. Každým rokem jsou odhalována další minová pole. Bosna přestala miny vyrábět v roce 1995. O čtyři roky později se stala členem ottawské konvence a tentýž rok zničila všechny svoje zásoby protipěchotních min. Nicméně miny, které zůstaly v zemi, zabíjely nebo mrzačily do roku 2002 každý měsíc 52 lidí. Loni bylo ohlášeno 72 případů explozí min.
Bosenská vláda se hodně podílela na odminování, ale její válkou zpustošená ekonomika jí brání udělat více. Odminovací práce jsou závislé na zahraničních financích. Ty se ale v posledních letech snížily, protože se pozornost soustředila na jiné krizové oblasti ve světě.
Bosenské středisko, které po záštitou vlády koordinuje akce na odminování, tvrdí, že je třeba dalších 387 milionů dolarů, než bude země zbavena hrozby min.
Williams kritizoval Spojené státy, že dosud ottawskou konvenci nepodepsaly. Dnes jsou jedinou členskou zemí NATO, která se nepřipojila k zákazu pozemních min, a kromě Kuby jediným státem "na západní polokouli, který lpí na této zbrani", uvádí se ve zprávě ICBL.
