"Pokud chcete vyřešit konflikt, tady je recept," citoval britský list Daily Telegraph šéfa izraelského týmu Gadiho Baltianského.
Už samotný fakt, že dokument má přes čtyři sta stran, dokládá, jak moc překážek je potřeba na cestě k trvalému míru a dvěma vedle sebe žijícím státům překonat.
Jádrem plánu je předpoklad, že samostatná Palestina se bude rozkládat na 98 procentech Západního břehu Jordánu a na celém území pásma Gazy, dvou nynějších palestinských teritoriích. To by předpokládalo odchod desítek tisíc izraelských osadníků ze Západního břehu.
Osady jsou jednou z největších komplikací, které celý proces provázejí. Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy na izraelské politiky tlačí, aby výstavbu nových osad zmrazili. A to se židovskému státu nelíbí.
Izraelský ministr obrany Ehud Barak minulý týden schválil výstavbu 455 bytů v židovských osadách na Západním břehu Jordánu. Jde o první rozhodnutí o rozšiřování výstavby od chvíle, kdy se moci ujala vláda premiéra Benjamina Netanjahua. - o posvěcení výstavby si přečtěte zde
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu. (23. srpna 2009)
To ještě samo o sobě není takový problém, míní někteří analytici. Stavba je sice posvěcena, ale v rámci politického manévrování může být zase zmrazena (i když Netanjahu tvrdí, že se tak nestane). Rozhodnutí je důležitější v rovině symbolické: židovský stát pod vedením "jestřába" Netanjahua prostě nechce moc ustupovat.
Spor o Svaté město
Palestinský stát by podle nového dokumentu zahrnoval i převážně Palestinci obývaný východní Jeruzalém. A to je další velký problém. Svaté město chtějí oba národy. Považují je za nedělitelné. Plán ale předpokládá vybudování hraničních přechodů, rozdělení hlavních komunikací, stavbu zdi. Také vybudování spojovací tepny mezi Západním břehem a pásmem Gazy - s mosty a tunely.
Další překážka? Samotní Palestinci. Momentálně jsou rozhádaní do krve. Pásmo Gazy ovládá radikální hnutí Hamas, které USA i Evropská unie vedou na seznamu teroristických organizací (i když podle včerejšího zjištění serveru EUobserver s Hamasem týden co týden jednají evropští vyslanci - více zde).
Západní břeh Jordánu zase zůstává pod kontrolou konkurenčního Fatahu, jemuž velí umírněný palestinský prezident Mahmúd Abbás. S tím EU i USA mluví, ale problém je v tom, že Abbásova schopnost ovlivnit dění v Gaze rovná se nule.
Prezident palestinské autonomie Mahmúd Abbás.
Dosažení mírové dohody bude vyžadovat mnoho důvěry, dobré vůle a dodržování pevných časových rozvrhů. Nic z toho se za posledních minimálně 16 let, tedy od podepsání mírových dohod z Osla, na Blízkém východě nedělo, napsal Daily Telegraph.
Dva roky práce
Detailní plán dávaly poslední dva roky dohromady týmy složené z odborníků, bývalých vládních úředníků, vyjednavačů a aktivistů. Navázali na šest let starou tzv. Ženevskou iniciativu. Ta měla padesát stran a v autorském týmu byl třeba i izraelský levicový politik Yossi Beilin, jeden za "architektů" dohod z Osla.
Stejně jako Ženevská iniciativa, ani tato rozšířená verze nemá statut oficiálního či závazného dokumentu. Ale podle Daily Telegraph minimálně vzbudila zájem u politiků obou stran.
Příští týden přijedou Netanjahu i Abbás (a samozřejmě Obama) do New Yorku na Valné shromáždění OSN. Setkají se "mezi šesti očima"? Budou mít k tomu dostatek vůle? Zatím těžko říct.
