S darováním téměř šesti tisíc tun munice z přebytečných armádních zásob souhlasila česká vláda před týdnem.
Podle ministra obrany Karla Kühnla vydělají na transakci obě strany. Stát ušetří za ekologickou likvidaci munice a afghánská vláda získá materiál pro nově budované ozbrojené složky. "Vlastně jsme ušetřili a ještě přispěli ke stabilizaci regionu, ze kterého dlouhá léta vycházelo velké napětí." míní Künhl. - více zde
Aktivisté si však myslí pravý opak. Afghánská vláda a její bezpečnostní složky kontrolují jen část země. Vláda není tudíž schopna zaručit, že česká munice nepadne do rukou některého z tamních kmenových vůdců.
Navíc v Afghánistánu panuje bezpráví a munice může sloužit k vnitřní represi, míní Karel Dolejší z Amnesty International.
Občanští aktivisté poukazují rovněž na špatný stav dodržování lidských práv v tomto asijském státě. Česká pomoc by se podle nich neměla zaměřovat na podporu represivních složek, ale na celkovou stabilizaci země. K tomu by napomohlo organizování kurzů pro vzdělávání soudců, policistů a vojáků v oblasti ochrany a dodržování lidských práv.
V afghánské armádě vznikající po pádu fundamentalistického režimu Talibanu je asi 13 tisíc vojáků. Afghánská policie posiluje podstatně rychleji a má ve svých řadách 30 tisíc lidí.
Začátkem října se v Afghánistánu konaly prezidentské volby. Úřady ale odložily o několik dní sčítání hlasů, aby prověřily údajné nesrovnalosti a podvody při hlasování. - více zde
