"V současné době má smysl vyzvednout akcie IZIP z právní úschovy. Klidně bych šel i dál, aby se VZP stala stoprocentním vlastníkem společnosti IZIP. Je to cesta, jak získat kontrolu nad tokem peněz," řekl iDNES.cz poslanec za VV a člen správní rady Jiří Rusnok.
Jak chtějí rozhodovatiDNES.cz oslovil část správní rady VZP a zjišťoval, jak politici chtějí rozhodovat o dalším osudu projektu. ODS TOP 09 VV ČSSD KSČM |
Podle něj by poté pojišťovna měla pracovat na tom, aby projekt skončil. Smlouvy mezi VZP a IZIP byly uzavřeny do roku 2015, některé už jsou prodlouženy o další dva roky. "Za každý měsíc, o který se podaří smluvní vztah zkrátit, ušetříme 12,5 milionu," dodal Rusnok.
O převzetí 46 procent akcií společnosti IZIP z právní úschovy třicetičlenná správní rada VZP rozhodne v pondělí.
VZP akcie přibrala ke svým pěti procentům, které nyní vlastní. Přikoupené cenné papíry jí zatím nepatří, jsou v právní úschově. Pokud vedení VZP nepožádá o jejich převzetí do čtvrtka 24. listopadu, nákup bude stornován.
Zbývajících 49 procent akcií údajně koupila softwarová společnost Asseco Central Europe. Stalo se tak prostřednictvím švýcarské společnost eHI eHealth International, založené krátce před transakcí (více o prodeji přes Švýcarsko čtěte zde).
"Kloním se k tomu vyzvednout akcie z právní úschovy. Je něco jiného mít 51 procent akcií než pět, které nyní máme," domnívá se poslankyně TOP 09 Patricie Kotalíková. Pojišťovna by se poté měla pokusit projekt stopnout. "Data, která jsou nyní v systému k dispozici, by mohly být využity v jiném projektu," míní Kotalíková.
Hrozba arbitráže zůstává nejasná
O zastavení IZIP hovoří i ČSSD a KSČM. "Jsou to špatně vynaložené prostředky. S největší pravděpodobností se přikloním k tomu, aby se v projektu nepokračovalo," říká poslankyně KSČM Soňa Marková.
Podle opozice by pojišťovna už neměla přikupovat akcie firmy IZIP. "Protože by je nakupovala od švýcarské společnosti. Existuje proto riziko mezinárodní arbitráže," míní Michal Sojka, který je ve správní radě za sociální demokracii.
IZIP jako penězovodNákup akcií IZIP posvětila v říjnu dozorčí rada VZP. Správní rada rozhodnutí o budoucnosti projektu posunula na listopad s tím, že chce mít v ruce audit společnosti IZIP. Toho se jí dostalo. Dokument ale pro projekt nevyznívá příznivě. Upozorňuje například, že nejvíce peněz šlo letos do dvou společností - MD Access a UNIQSOL. V nich figurují navenek stejní lidé jako v akciovce IZIP. Stejně jako IZIP i tyto dvě společnosti mají akcie se zastřeným vlastnictvím a ani audit neříká, kdo obě firmy vlastní. Z auditu také vyplývá, že IZIP v srpnu odprodal UNIQSOL autorská práva (více o toku peněz z IZIP do jiných společností čtěte tady). IZIP navíc vlastní databázi osobních údajů a od VZP může požadovat za přístup do ní vypořádání. Audit také odhalil fakturu v hodnotě 64 milionů od MD Access, u které chybí rozpis toho, za co částka byla zaplacena. Kromě toho ukazuje, že peníze byly letos z IZIP vyváděny také Českému národními symfonickému orchestru (přes dva miliony) nebo právní kanceláři Císař, Češka, Smutný (téměř devět milionů korun). |
Členové správní rady zároveň připouští, že nemají černé na bílem, co by vypovězení smluv VZP s IZIP v praxi znamenalo. "Právní rozbory nám zatím nedaly odpověď na otázku, zda se nevystavujeme nebezpečí arbitráže. Nemáme ani vyčísleno, kolik by nás stálo odstoupení od projektu," uvedla Marková.
"V minule obdrženém právním posudku jsem našel takové nesmysly, že je nepoužitelný," dodal Jiří Schlanger, který měl ještě donedávna jako náměstek Leoše Hegera na starosti elektronizaci zdravotnictví.
Jednání pod vlivem emocí a koaliční "basy"
Vypadá to tedy, že pokud by v pondělí došlo na rozhodování o budoucím ukončení projektu, členové správní rady by se shodli napříč politickým spektrem. K dohodě ale nakonec také dojít nemusí.
"Koalice není v některých věcech pevná. Je možné, že její část bude chtít získat politické body na úkor protivníků. Kromě prvního jednání, kdy VV vystoupily velmi razantně, třeba tato strana drží koaliční basu," míní Marková.
"Nebude to jednoduché rozhodování, protože co se týká projektu IZIP, máme k dispozici rozsáhlou mapu alternativ. Jsem velmi zvědav, jak sami sebe zvládneme. Politici jsou často více pod vlivem emocí než racionality. Ve VZP se bohužel pohybujeme v prostředí politiky a ne normálního managementu," řekl Schlanger.
Je otázkou, jak o projektu budou hlasovat politici z ODS. Dva členové této strany, Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký, stáli za založením společnosti IZIP. Šéf správní rady, poslanec Marek Šnajdr, kterému kritici letité pokračování IZIP předhazují, svůj postup nechtěl v pátek konkretizovat. "Budu prosazovat řešení, které bude pro VZP nejvíce úsporné a nabídne svobodu rozhodování o tom, jak s elektronizací dál. Tedy zda v ní pokračovat a případně s kým, nebo ji ukončit," řekl iDNES.cz Šnajdr.
Naopak jeho kolega Boris Šťastný je vůči IZIP skeptický. "Nebudu prosazovat vyzvednutí akcií z právní úschovy, ani jejich dokupování," říká šéf sněmovního výboru Šťastný.
Členové rady nominovaní za ČSSD projekt nahlas odmítají, dva hejtmani této strany mu ovšem dali další šanci v novém zkušebním testování. To nyní probíhá v Karlovarském kraji a Kraji Vysočina. "Materiály jsem si ještě neprostudoval, takže na to nemám žádný názor," řekl iDNES.cz v pátek hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek, který je místopředsedou správní rady.
