Před třiceti lety, 20. května 1983, zveřejnil francouzský vědec Luc Montagnier z Pasteurova ústavu v americkém časopise Science článek o objevu viru HIV, který způsobuje nemoc AIDS. Virus byl objeven 20. ledna 1983 francouzskými vědci Montagnierem, François Barréovou-Sinoussiovou a Jeanem-Claudeem Chermannem z Pasteurova ústavu.
První článek o dosud neznámém smrtelném onemocnění (pojmenování AIDS, Acquired Immune Deficiency Syndrome; syndrom získaného selhání imunity, získala nemoc v srpnu 1982) se objevil již v červnu 1981 v časopise, který vydávalo Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v Atlantě. Americký lékař Michael Gottlieb jej nazval Pneumocystová pneumonie - Los Angeles. V něm se poprvé popisovalo onemocnění, které se projevilo vzácnou formou zápalu plic u pěti amerických homosexuálů.
Jak se žije s HIV. Podívejte se na reportáž
7. září 2012 |
Choroba přenášená pohlavním stykem, nakaženou krví nebo z matky na plod začala děsit svět, v roce 1991 překročil počet nakažených virem HIV či nemocných AIDS deset milionů, 20 milionů již o pět let později a v roce 2005 dosáhla celosvětová epidemie nemoci AIDS vrcholu: virus HIV mělo v krvi 40,3 milionu lidí. Dosud na AIDS zemřela na 30 milionů lidí.
Francouzský virolog Montagnier získal s Barréovou-Sinoussiovou v říjnu 2008 Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii.
Pohroma pro subsaharskou Afriku
Šíření pandemie AIDS je jedním z hlavních problémů řady rozvojových zemí. Na světě je dnes okolo 40 milionů nakažených, 3/4 z nich žijí v subsaharské Africe.V některých afrických zemích je nakažena i čtvrtina populace. Silně postižena je také jižní Asie, zejména Indie. V Evropě pak země bývalého Sovětského svazu, především Ukrajina a Moldávie. Největší počet nakažených HIV žije v Jižní Africe, Nigerii a Indii.
Protože postižení jsou zejména mladí lidé v produktivním věku, má šíření AIDS zásadní dopady na celou společnost. Studie Světové banky ukazuje, že pokud v zemi postihne virus HIV 8 % a více obyvatel, ekonomický růst se začne zpomalovat, pracovní síly v zemi ubývá a zdravotní a sociální systém je přetížen. Jedním z důsledků pandemie jsou také miliony dětí bez rodičů – tzv. sirotci AIDS (AIDS orphans), kterých je jen v Africe 12 milionů.
Léky zatím AIDS nevyléčí, ale přibrzdí
Současná lékařská věda není schopna AIDS vyléčit, dokáže ale oddálit jeho propuknutí a zpomalit jeho průběh. Nejúčinnější je v současné době použití antiretrovirových virostatik v režimu tzv. kombinované antiretrovirové terapie, ve stadiu AIDS je součástí léčby také potlačování infekcí.
Problémem v chudých zemích světa je nedostupnost příliš drahých léků a nepříjemné vedlejší účinky některých z nich. Prognóza závisí na rozvinutosti infekce v době, kdy je odhalena. Dojde-li k tomu krátce poté, co se člověk nakazil a jsou-li dostupné vhodné léky, může prožít dlouhý život, aniž by se u něj AIDS vůbec projevil.
Český příspěvek
Česko se na boji proti AIDS významně podílelo, hlavně činností týmu loni zemřelého chemika Antonína Holého. Jeho tým objevil celou řadu antivirotik, které jsou velmi účinné také v boji proti AIDS. Lék Viread, který byl vytvořen na základě úspěšných výzkumů českého týmu, je v současnosti považován za jeden z vůbec nejúčinnějších na trhu dostupných preparátů tlumících účinky AIDS. V Česku samotném počet případů nakažených HIV v posledních letech opět stoupá, loni jich bylo nejvíce od doku 1985.
16. srpna 2012 |
