Hlava USA George Bush naopak otevřeně hlásá, že Amerika si osobuje právo zasáhnout silou všude tam, kde to uzná za potřebné. "Vyřazením Rady bezpečnosti OSN se však vracíme do dob před druhou světovou válkou," varoval Patzelt.
Poukázal také na to, že Spojené státy se považují za ochránce lidských práv ve světě, realita přímo v USA je však právě opačná.
Například americký ministr spravedlnosti John Ashcroft v pondělí ve Vídni při setkání s kancléřem Wolfgangem Schüsselem požadoval "ještě více trestů smrti".
Mezi sedmi posledními mladistvými, kteří byli v USA popraveni, je šest černochů. "To představuje porušení lidských práv hned v několika ohledech: diskriminaci, rasistický přístup a obecné prosazování trestu smrti," prohlásil Patzelt.
Proti teroristickým útokům, jaké se odehrály například 11. září 2001, je třeba se bránit, nesmí se tak ale dít za cenu potlačování lidských práv, dodal zástupce mezinárodní organizace.
Tyto útoky sice okamžitě odsoudily muslimské organizace v USA, přesto jsou především mladí muslimové od té doby vystaveni tvrdé diskriminaci na základě etnického původu a náboženského vyznání, uvedl dále představitel AI a poukázal přitom například na povinné odebírání otisků prstů od všech muslimů nad 16 let.
Za naprosto neúnosné pak označil podmínky v americkém internačním táboře na základně Guantánamo na Kubě. Přes opakované žádosti nebyl dosud zástupcům AI umožněn přístup do tábora.
"Kromě toho je neospravedlnitelné, že Spojené státy zacházejí s lidmi tak barbarským způsobem," zdůraznil Patzelt.
DÁLE ČTĚTE:
Bush už nechce žádat povolení k válce
