Prezidentské volby se v Íránu chystají na červen příštího roku.
Karrúbí se podle íránské agentury ISNA a dalších íránských médií rozhodl kandidovat po dlouhém vyjednávání a konzultacích. Proti Ahmadínežádovi kandidoval už v roce 2005. Ve volbách, které ultrakonzervativci podle reformistů zfalšovali, skončil Karrúbí ale na třetím místě.
Karrúbí před nějakou dobou řekl, že Írán by měl být připraven jednat se svými nepřáteli, zejména se Spojenými státy. Washington a Teherán už téměř tři desetiletí neudržují diplomatické vztahy a jsou ve sporu ohledně íránského jaderného programu. Reformisté usilují o politické a společenské změny v Íránu.
Ahmadínežáda, který se dostal k moci díky slibům, že oživí hodnoty islámské revoluce roku 1979, kritizují za jeho neschopnost dostat pod kontrolu inflaci dosahující dvouciferných hodnot. Zpochybňují také prezidentův přístup k jaderné otázce.
Ahmadínežádovy ohnivé projevy podle nich podráždily Západ, který pak usiloval o uvalení sankcí OSN na Teherán. Více diplomacie z prezidentovy strany by bylo lepší, říkají reformátoři, podle nichž Ahmadínežád napomohl k izolaci Íránu a vystavil zemi třem kolům sankcí OSN.
Ahmadínežád se ale těší klíčové podpoře nejvyšší autority v Íránu, duchovního a politického vůdce ajatolláha Alího Chameneího, který má poslední slovo ve všech státních záležitostech země, která je čtvrtým největším producentem ropy na světě.
Chameneí také na rozdíl od reformátorů vychválil Ahmadínežádův nekompromisní postoj v jaderném sporu. Podle některých analytiků Chameneího podpora a fakt, že prezidentský úřad už zastává, dělají z Ahmadínežáda favorita na vítězství v příštích prezidentských volbách. Čeká se ještě na rozhodnutí dalšího významného reformátora, bývalého prezident Mohammada Chátamího, zda se bude ucházet o prezidentský úřad.
