Íránští zákonodárci si pro Mahmúda Ahmadínežáda připravili řadu otázek, na které jeho administrativa dle nich dosud neodpověděla uspokojivě. Některé z nich už zveřejnila íránská agentura Fars. Poslanci se ho hodlají například ptát na ekonomické otázky, jako například proč se nedaří bojovat s nezaměstnaností.
Někteří z nich se ho ale chtějí ptát na rozpory mezi ním a nejvyšším duchovním vůdcem Íránu, které jsou evidentní už delší dobu, píše televize BBC na svém webu. Jedna z vůbec nejcitlivějších otázek bude, proč se loni v dubnu zbavit ministra tajných služeb.
"Jaké máte ospravedlnění pro jedenáctidenní vzdor proti verdiktu, který vydal revoluční lídr (ajatolláh Chameneí) ke znovudosazení respektovaného ministra tajných služeb Heidara Moslehího?" zní jeden z dotazů, na které bude muset Ahmadínežád odpovědět.
Moslehího se rozhodl loni vyhodit, údajně poté, co ministr propustil úředníka blízkého prezidentovým lidem. Když pak Chameneí jeho rozhodnutí vetoval, Ahmadínežád se jedenáct dní neobjevil na vládních schůzkách, připomněla televize.
Dále po něm budou chtít také vysvětlení, proč dostatečně nepodporuje islámský styl oblékání, který ženám přikazuje závoj. Ahmadínežád musí na otázky při parlamentním slyšení odpovědět do měsíce. Zatím není jisté, co by se stalo, kdyby tak neučinil.
Mahmúd Ahmadínežád je prezidentem od roku 2005, podruhé byl do úřadu zvolen v roce 2009 ve volbách, jejichž regulérnost opozice zpochybnila a Írán následně zažil masové demonstrace. Vládní složky je ale tvrdě potlačily.
Nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Chameneí ho tehdy podpořil, loni se ale ukázalo, že mezi oběma muži zuří mocenský boj, podotkla televize CNN. Vnitropolitické napětí navíc přichází v době, kdy na Teherán tlačí sankcemi Západ kvůli kontroverznímu íránskému jadernému programu. Poslanci si prezidenta chtěli předvolat už dříve, nikdy ale nesehnali dostatek hlasů, aby to mohli udělat. To se povedlo nyní poprvé odo Islámské revoluce v roce 1979.