V něm se jmenoval Jurij Orlov a hrál ho Nicolas Cage. Ve skutečnosti se tento "obchodník obchodníků" jmenuje Viktor Bout (někdy se píše But). Nyní to vypadá, že legenda o jeho nepolapitelnosti vzala zasvé – ve čtvrtek byl zatčen v Thajsku.
Tam ho vylákala skupina amerických agentů, která se vydávala za delegaci kolumbijských povstalců toužících koupit od něj zbraně a výbušniny. USA daly obratem najevo, že požádají o jeho vydání. Proces nepochybně odkryje další kapitoly z jeho kariéry.
"Probudil jsem se 11. září 2001 a zjistil, že jsem až druhý po Usámovi," řekl před několika lety v rozhovoru otištěném v New York Times. Ač to zřejmě myslel v žertu, soupis jeho operací naznačuje, že na tom vážně něco je. "Možná bych si mohl otevřít univerzitu obchodování se zbraněmi a vyučovat, jak obcházet sankce OSN," dodal.
Impérium povstalo z trosek Sovětského svazu
Ač je někdy těžké odlišit, kde končí pravda a začíná legenda, zdá se jisté, že vzestup Bouta souvisí s rozpadem SSSR, kdy byly bývalé sovětské republiky plné nepříliš hlídaných zbraní. Jako bývalý důstojník KGB se k nim dokázal dostat. A také bylo všude mnoho letadel – tak začal budovat svoje impérium.
Začal nabízet letecké spojení do nejrůznějších "horkých zón" po Africe i Asii. A postupně tam začal dovážet i zbraně. Síť jeho přepravních firem se rozrůstala, dnes se odhaduje, že vlastní desítky letadel.
Vždy tvrdil, že nikdy nedělal nic nezákonného. Všichni však věděli, že tomu tak není. Britská vláda ho v jedné studii o dodávkách zbraní pro nejrůznější africké režimy překřtila na "obchodníka se smrtí", což se ujalo. "Média o mně po léta šíří ledacos, ale tajné služby nikdy nebyly schopny prokázat moji vinu," prohlásil jednou.
Dodával oběma stranám konfliktů
Mezi jeho zákazníky patřila většina klíčových diktátorů a válečníků v Africe včetně Charlese Taylora. Často dodával oběma stranám konfliktu – například v Angole, ale také v Afghánistánu. Tam byl klíčovým dodavatelem ruských zbraní pro opoziční Severní alianci. To mu však nezabránilo občas dodat zbraně i přímo Talibanu, který proti ní bojoval.
Čím dál tím více začal dráždit západní vlády, především Američany, kteří po něm mnoho let pásli. Ale vždy nějak unikl, což mu pomáhalo budovat legendu o nepolapitelnosti. Je však pravděpodobné, že mnohé vlády ho prostě kryly, byl pro ně užitečný. Postupně se kolem něj začaly stahovat sítě. Dříve žil poklidně v Belgii, když se o něj začaly zajímat úřady, uprchl – do svého zatčení žil v Moskvě.
Jeho právníci teď prohlašují, že musí být vydán do Ruska. Jenže Thajsko nemá s Ruskem smlouvu o vzájemném vydávání podezřelých, i proto se zřejmě američtí agenti rozhodli vylákat ho právě tam.
