Světový potravinový program (WFP) uvedl takzvané chatboty do praxe poprvé už v roce 2014. Pilotní projekt financovaný společností Nielsen fungoval v Demokratické republice Kongo a v Somálsku. Počítačový program tam zájemcům o základní jídlo odpovídal prostřednictvím SMS komunikace, píše server Quartz.
Stále více komunikace však probíhá i v rozvojových zemích skrze datové připojení a celou řadu chatovacích programů. Nejčastěji se využívá Facebook Messenger, Whatsapp či Telegram. Profil na sociální síti Facebook má podle statistik asi 170 milionů Afričanů, píše Forbes. Většina na něj přistupuje přes mobilní telefon, což skýtá unikátní možnost pro nasazení chatbotů WFP.
Afriku čeká krize s nedostatkem půdy. Nájezdníci ji zabírají násilím |
Jak komunikace z chatbotem funguje? Robot se, jak velí základy slušné komunikace, nejprve představí. Posléze svůj lidský protějšek požádá, zda chce poskytnout svou aktuální polohu. Ta následně může pomoct při statistickém vyhodnocování. Stroj se rovněž zeptá na věk a pohlaví. Pak už dojde řeč na potraviny. Chatbot položí otázku, zda „klient“ v posledních dnech zažil nedostatek jídla. Odpovídat lze buď textově, nebo kliknutím na nabízenou odpověď. Stroj umí odpovědět i na základní otázky, případně přesměruje na terénního pracovníka. Výsledkem konverzace je soubor statistických dat, podle kterých se WFP rozhoduje, kde je jeho pomoc nejvíce potřeba.
Humanitární pracovníci rozhodují o potravinové pomoci ve většině případů na základě přímých rozhovorů v postižených oblastech. Nasazení chatbotů jim však umožní komunikovat i s lidmi v odříznutých oblastech, navíc s výrazně menšími náklady na zaměstnávání terénních pracovníků. Počítačové pomocníky v chatovacích aplikací využívá WFP od ledna letošního roku. Nasazení do praxe pomohla i spolupráce s některými africkými operátory.
Dlouhodobá statistika
Původní program, který zahrnoval komunikaci přes SMS, měl velký úspěch. Pomohl překonat nejen fyzické bariéry dané ozbrojenými konflikty, ale také jazykové překážky. Chatboti pomáhali s distribucí potravin také během epidemie eboly. Data získaná z automatické komunikace ukazovala humanitárním pracovníkům místa, kde je potravinová pomoc nejpotřebnější.
Nedostatek potravin hrozí už v roce 2027. Chybět budou biliony kalorií |
Technologie navíc umožňuje sledovat také dlouhodobé trendy a rozpoznávat určité vzorce chování u lidí, kteří žádají o pomoc. WFP například zjistil, že akutní nedostatek potravin hlásí ve větší míře ženy. Sbírání dat prostřednictvím mobilních telefonů je rovněž ekonomicky výhodné. WFP takto ušetří až padesát procent z běžných nákladů na získávání datových podkladů.
WFP nyní program spoléhající na pomoc chatbotů provozuje ve 33 zemích. Uznává však, že kompletně se na pomoc počítačových asistentů spoléhat nemůže. V mnoha kulturách mají stále největší úspěch osobní setkání s humanitárními pracovníky. Program také nedokáže zachytit řeč těla a různé lingvistické odlišnosti jednotlivých lokálních nářečí a jazyků.
Nasazení chatbotů pochopitelně není pouze výsadou WFP. Do praxe ho nasadila například charita Shelter Scotland, která ve Skotsku pomáhá bezdomovcům. Během epidemie eboly skupina hackerů vyvinula chatovací aplikaci, která pomáhala lidem s vyhledáním nejbližšího lékaře.
