"Jo, jo, chodíme do školy," uklidňuje nás afghánský klučina a mlsně pokukuje po mé modré propisce. V obchodě před školou by ji směnil za pamlsek. Nebo bankovku.
"Můj táta roztlouká kameny na štěrk, má kontrakt od Američanů," šklebí se, když dostává od českého vojáka vodu v plastové lahvi. Ta má v afghánské provincii Lógar menší cenu než tužka: je téměř k ničemu, slouží jen k pití. Na rozdíl od prázdných nábojnic, které jsou cenným artiklem a na střelnici u americké vojenské základny se po nich vždy zapráší.
Stydím se, že nemám nic v kapse. Stydím se i dávat. Vždy si vzpomenu na 80. léta a karlínské kamarády, se kterými jsem před hotelem Olympik na kapitalistických turistech žebral o plechovky s limonádou. I bez. Prázdné byly fajn, plné propustka do ráje.
Přečtěte si takéProč vojáci nesmějí do jídelny s taškou |
Západoněmečtí návštěvníci si ty umouněné komunistické fakany vášnivě lustrující odpadkové koše s nedostatkovými plechovkami fotografovali se stejným zalíbením jako já ty afghánské. Také my jsme se poté, co podivní cizinci z patrně jiné planety odjeli, vrátili k tomu, co je v životě desetiletého fakana suverénně nejdůležitější – fotbalu.
Vcházíme do porodnické kliniky v Pole Alam, středisku provincie Lógar, kam Češi dodali solární panely. Sluneční energie tady pohánějí – či spíše časem budou pohánět – důležité přístroje. Třeba dva inkubátory.
Pavel Novotný
Redaktor MF DNES od roku 2005, v zahraniční rubrice pokrývá především Blízký východ a Asii. |
Žádá, aby mu lékař poté, co firma solární panely zapojí, zavolal. Starý lékař a šéf kliniky přitakal. Ten starý muž hovořil klidně a rusky, neboť studoval tři roky v tehdejším Leningradě. Ví, že jsme ze stejné planety, byť jiné části. Richard se nepovyšoval, jen kontroloval. Solární panel pomůže. Voda rozdaná klukům pomůže…
Přesto se ptám po smyslu pomoci. Kdo a jak ji má rozdělovat? Komu? Kdo na pomoci vydělává, jak zabránit korupci? Nebylo by lepší rozdat mladým fakanům ostré náboje, aby otce poslali pod zem a zařídili se po svém? Nebo pro ně v OSN nafasovat tuny propisek a naučit je kontrolovat fotry?
Generační válka Afghánistánu hrozí, v Česku už proběhla. Vychází mi z toho všeho, ač ve věku otců, jediné: podporujte fakany! Zatím propiskami, pak se ukáže.
