Afghánský prezident Hamíd Karzáí se 1 600 delegátům Velkého shromáždění zrovna chystal předestřít svůj mírový plán, když jen sto metrů od obřího šapitó poblíž kábulské univerzity dopadla první raketa.
Stanem to jen zašumělo. "Sedněte si, nic se nestane," řekl nervózním delegátům Karzáí, který sám přežil už nejméně tři pokusy o atentát.
"Já už jsem si na to zvykl. Každý už je na to zvyklý," zakončil prezident spěšně svůj proslov a rychle opustil zasedání v ozbrojeném konvoji. Podle zpravodaje BBC není jasné, jestli to souviselo se střelbou.
JAK SE DOJEDNÁVÁ ZAČÁTEK MÍRUCo je Velká džirga a jak rozhoduje, čtěte zde |
Na západ Kábulu dopadly ještě dvě další rakety a policisté se střetli s radikály, jeden z nich se na místě odpálil. O pár minut později se k útoku přihlásil Taliban. "Udělali to naši bojovníci," prohlásil mluvčí radikálů.
Kábul hlídá v průběhu jednání džirgy na 12 tisíc příslušníků bezpečnostních složek.
Azyl nebo amnestie pro bojovníky
Velká rada, v níž zasedají kmenoví stařešinové, poslanci a zástupci provincií, by měla na popud prezidenta jednat o případném smíru s umírněnou částí radikálního islámského hnutí Taliban.
A co Karzáí bojovníkům nabízí? Níže postavení členové Talibanu, kteří akceptují ústavu, dostali příslib amnestie. Za určitých okolností je také ochotný jednat o vyškrtnutí některých bojovníků z černých listin OSN a poskytnout jim azyl v jiné islámské zemi.
Takzvaná Lója džirga je tradiční shromáždění, které v Afghánistánu řeší otázky mimořádného významu už po staletí. Má dokonce vyšší pravomoc než parlament. Rozhodnutí této instituce jsou závazná pro všechny orgány státní moci a mají účinnost zákona.
Chybí radikálové a pochybuje i Washington
Problémem současné džirgy je, že se jí neúčastní hned několik skupin. Chybí především zástupci Talibanu, ve stanu jsou prý maximálně někteří z jeho sympatizantů. Taliban dopředu hrozil, že každého, kdo na zasedání sněmu přijde, zabije.
Zasedání až 1 600 delegátů Lója džirgy se odehrává v obřím stanu poblíž kábulské univerzity (2. června 2010)
Kromě Talibanu, který už předem prohlásil, že džirga je jen záminkou pro pokračování války v Afghánistánu, do Kábulu nepřijeli ani zástupci radikálů z Hizb al-Islámíja.
"Účastníci džirgy jsou oblíbenci státu. Nemají moc rozhodovat. Je to jenom konzultativní džirga - bez přítomnosti mudžahedínů," píše se v prohlášení vzbouřenců, kteří odmítají jednat, dokud budou v zemi cizí vojska.
Pochybnosti vyjádřily i Spojené státy. Mírové nabídky vůči Talibanu by se podle Washingtonu měly nejprve opírat o výraznější úspěchy na bojišti. To by se mohlo podle USA stát po chystané letní ofenzivě proti baště tohoto radikálního islámského hnutí v Kandaháru.