Bibihal Uzbakíová, která má velké problémy s pohybem a obtížně mluví, žije s dalšími jedenácti členy rodiny ve vesnici Hova ve středním Švédsku. Žena se do Evropy dostala v roce 2015 po strastiplné cestě společně se svým synem a vnukem, kteří ji nesli přes hory, pouště a lesy, uvedla agentura AP. Švédský migrační úřad počátkem září rozhodl, že by žena měla být ze Švédska deportována. Rodina se proti verdiktu následně odvolala (více zde).
Migrační odvolací soud udělil Afghánce dočasný azyl s poukazem na „extrémně vysoký věk ženy a její velmi špatný zdravotní stav“. Migrační úřad naproti tomu argumentoval, že vysoký věk sám o sobě není důvodem k udělení azylu.
Vnuk Muhammad Uzbakí agentuře AP řekl, že jeho babička dostala „časově omezené povolení k pobytu na 13 měsíců“. Azylové žádosti ostatních členů afghánské rodiny jsou podle dřívější zprávy AP v různé fázi odvolacího řízení.
Švédsko podobně jako řada evropských zemí hodnotí žádosti Afghánců i podle místa, kde žijí. Některé oblasti totiž úřady považují za bezpečné. Uzbakíová s rodinou před odchodem do Švédska žila bez dokladů osm let v Íránu, kam se uchýlila před válkou a násilnostmi ve vlasti.
Švédsko, které má 9,5 milionu obyvatel, bylo v roce 2015 svědkem obrovského přílivu migrantů. O azyl požádalo více než 162 000 lidí, téměř třetina z nich přišla z válčící Sýrie. Loni se počet azylantů v zemi snížil na 29000 a letos očekává Švédsko podobný počet žádostí.
