Zalmay Khalilzad, zvláštní vyslanec šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, představil dohodu v úterý afghánskému prezidentovi Ašrafovi Ghanímu. Ten se k ní má vyjádřit do dvou dnů. Legitimní afghánská vláda se vyčerpávajícího jednání v Kataru neúčastnila, neboť vůdci Tálibánu, kteří ji neuznávají, si to nepřáli.
Výsledný návrh dohody počítá mimo jiné s příměřím a postupným stažením amerických sil z Afghánistánu výměnou za slib Tálibánu, že neumožní, aby se chudičká středoasijská země stala základnou k plánování útoků na USA a jejich spojence.
„Souhlasili jsme s tím, že v případě splnění podmínek dohody opustíme v průběhu 135 dní pět základen, na kterých jsme v současnosti přítomni,“ řekl v úterý Khalilzad. V první fázi stahování by tak z Afghánistánu mělo odejít něco přes 5 000 ze zhruba 14 000 amerických vojáků.
Pokud se dohoda naplní, může to znamenat počátek konce nejdelší americké války, téměř osmnáct let trvajícího konfliktu vyvolaného útoky z 11. září 2001. Ten si dosud vyžádal přes 2 300 amerických životů a americké daňové poplatníky stál miliardy dolarů.
Donald Trump by tak splnil svůj dlouhodobý cíl a slib, který dal Američanům před nástupem do úřadu. Není sporu o tom, že by to pro něho byl jeden z klíčových argumentů během nadcházející kampaně za znovuzvolení.
Tálibán stupňuje útoky
Američané tvrdí, že mírová dohoda s Tálibánem není založena na slepé důvěře, ale že obsahuje jasné závazky, jejichž dodržování bude kontrolováno a prověřováno.
S Tálibánem se nejedná, z tygra nebude vegetarián, varoval Zeman |
„Nyní by měly následovat vnitroafghánské rozhovory, během nichž bude Tálibán hovořit s dalšími zástupci afghánské společnosti a společně se zavážou dodržovat trvalé příměří,“ řekl podle agentury AP nejmenovaný vysoký činitel americké vlády. Půjde-li vše dobře, v delším horizontu budou následovat všeobecné volby už za účasti Tálibánu.
Vypadá to nadějně, je tu však stále přinejmenším několik „ale“. Především – na afghánském území působí další militantní organizace, jichž se dohoda netýká. V prvé řadě různá seskupení hlásící se k idejím al-Káidy, ale také Islámský stát v Chorásánu, odnož nechvalně proslulé skupiny, jež o sobě dává v poslední době citelně vědět.
Existují obavy, že dosavadní bojovníci Tálibánu, kteří by nesouhlasili s mírem s Američany, by se k těmto organizacím mohli připojit.
Strach však vzbuzuje i samotné jednání Tálibánu. Ten stupňuje útoky i sebevražedné atentáty v zemi a v době vrcholícího jednání jeho bojovníci zabili několik amerických vojáků. Podle expertů se tak děje zejména proto, že islamistické hnutí chce před finálním podpisem urvat v zemi co nejvíc.
KOMENTÁŘ: Afghánistán je hřbitovem impérií |
Pondělní atentát Tálibánu proti sídlu mezinárodních organizací v Kábulu a také jeho rozsáhlá ofenziva proti klíčovým městům Kunduz a Puli Chumrí z posledních dnů ještě vystupňovaly pochybnosti mezi obyčejnými Afghánci, zda dohoda povede ke konci násilností.
Mnoho Afghánců se bojí, že po odchodu Američanů upadne země, jejíž armáda a policie jsou slabé, znovu do područí Tálibánu.
„Všichni mají strach, že nastane návrat k tomu, co jsme tu už jednou za vlády Tálibánu měli. Ženy musely chodit zahalené od hlavy k patě a lidé žili jako zvířata v klecích. Když Američané odejdou, kdo islamisty zastaví tentokrát?“ vystihl všeobecné obavy 74letý Mohammad Arzam, trhovec z Kábulu.
Návrat jednoho z padlých českých vojáků z Afghánistánu (24.10.2018):
