Mezi lety 2001 až 2018 působilo v Afghánistánu 90 000 německých vojáků. V zemi přišlo o život 58 z nich a dalších nejméně 125 utrpělo v bojových operacích zranění.
Vysloužilci hodnotili, jak pomohli Afgháncům. Zhruba 27 procent dotázaných míní, že mise se nakonec ukázala jako zbytečná, protože nepřispěla k zásadnímu zlepšení situace v zemi. Dalších 26 procent s tímto názorem souhlasí částečně.
Kolem 45 procent veteránů už nevyjádřilo podporu politickému rozhodnutí, kterým Berlín vyslal Bundeswehr do Afghánistánu.
V anketě odpovídalo 1100 vojáků, kteří sloužili v Afghánistánu v roce 2010 v rámci sil NATO. Anketa je součástí výzkumné zprávy, kterou vydalo Středisko pro vojenské dějiny a sociální vědy Bundeswehru v Postupimi.
Kancléřka Angela Merkelová nedávno spojila německou (ne)přítomnost v Afghánistánu s vývojem nasazení amerických vojáků v zemi. Šéf Bílého domu Donald Trump ohlásil nečekaně na konci loňského roku částečné stažení jednotek USA.
Vojáci i civilisté států NATO včetně Česka působí v Afghánistánu od roku 2001. Jejich oficiálním cílem je vykořenit islamistické hnutí Tálibán. To ale nadále kontroluje přibližně polovinu Afghánistánu. O třetinu území bojuje s křehkou prozápadní vládou v Kábulu, připomněl list Der Spiegel. Také proto nyní Spojené státy jednají s Tálibánem o uzavření mírové dohody.
Politik musí mluvit opatrněji než nezávislý expert
V květnu 2010 odstoupil německý prezident Horst Köhler poté, co se stal terčem kritiky kvůli výroku naznačujícím, že Bundeswehr je v Afghánistánu i kvůli hospodářským zájmům Berlína.
V Německu padají hlavy. Armáda tajila civilní oběti po náletu v Afghánistánu |
Odborníci dávají misi NATO v Afghánistánu do souvislosti s takzvanou Novou velkou hrou. Jde o obnovení geopolitického a ekonomického soupeření o kontrolu nad střední Asií. O vliv v tomto regionu se Západ přetahuje s Ruskem, Čínou, Pákistánem a Íránem.
„Na afghánské území dopadají americké bomby v boji proti terorismu, ale terorismus není to jediné, oč v tomhle konfliktu jde… řada společností už uzavřela smlouvy na vybudování ropovodů přes afghánské území,“ napsal už v říjnu 2001 expert BBC Bill Hayton.
„Hodně politiků a vlivných osobností jak v regionu, tak ve Spojených státech by jistě ropovod přes Afghánistán postavilo. Írán a Rusko to naopak chtějí zarazit,“ dodal.
