Zatímco před patnácti lety pěstovali mák k výrobě opia na 3,6 tisíce hektarů, loni to už bylo 16,6 tisíce hektarů.
Koneckonců stejný rekord překonal celý stát. V Afghánistánu, kde nyní zuří válka mezi spojenci a vzmáhajícím se Talibanem, stoupl v minulém roce počet ploch, na nichž se pěstuje opium, o sedmnáct procent.
Tento jediný stát dokáže pokrýt na 95 procent poptávky opia, potažmo heroinu pro celý svět. "Samozřejmě, že se u nás opium pěstuje. Je to totiž jediná věc, která rodiny farmářů uživí," říká Haji Saraj Ahmad Núrzáí, administrátor distriktu Daman, jednoho z osmnácti okresů provincie Kandahár.
Žije zde přes 30 000 lidí a většina z nich jsou právě farmáři. Podle Ahmada Núrzáího pěstuje mák šedesát procent rodin.
Je obtížné s tím bojovat
Úřad pro drogy a kriminalitu při OSN (UNODC) očekává, že právě v této provincii letos opět stoupne počet těch, kteří se drogovým obchodem živí. A to o deset až padesát procent. Větší nárůst předpokládají jen u jediné afghánské oblasti - provincie Nimroz.
Proti těmto prognózám však chce administrátor pověřený vedením oblasti Daman zakročit. "Rozjíždíme kampaň proti pěstování opia. Za každé dva tisíce metrů čtverečních pole, které farmáři osejí mákem, půjdou do vězení na šest měsíců a zaplatí citelnou pokutu," říká Núrzáí. Každý podle něj musí počítat s tím, že dělá-li něco nezákonného, půjde do vězení.
Že by tak pomohli Kandaháru se zařadit k třinácti takzvaným bezopiovým oblastem, k nimž patří například i Lógar, kde má Česká republika provinční rozvojový tým?
Těžko. Nepředpokládá to ani plán UNODC, podle nějž by se mohlo podařit vymýtit pěstování opia letos například z oblasti kolem hlavního města Kábulu. V Damanu je totiž na polích mák k vidění pětkrát častěji než jiné plodiny, tedy například víno, melouny nebo granátová jablka.
Pro místní farmáře je navíc opium jediným ziskem. A překvapivě nijak závratným. Za kilogram opia dostanou v průměru 122 amerických dolarů, z jednoho hektaru pole získají v této oblasti 37 kilogramů této látky. Z deseti kilogramů opia lze vyrobit zhruba kilogram heroinu.
Jen pro srovnání, v Česku se prodává jeden gram heroinu zhruba za tisíc korun, přičemž v průměru potřebuje narkoman kolem půl gramu denně v několika dávkách.
V regionu s extrémně suchým podnebím by však farmáři potřebovali nejen represi, ale i pomoc. "Třeba postavením přehrady, která by v době tání zadržela vodu, jež oblastí jen proteče a přijde vniveč," říká Núrzáí.
I pokud by se podařilo v tomto regionu pěstování opia zastavit, vzroste pěstování máku v jiných oblastech. UNODC koneckonců i v letošním roce očekává v Afghánistánu opět nárůst ploch osetých touto plodinou. "Růst podporuje velká poptávka z Evropy," předává černého Petra třeba i Česku Núrzáí. Česká republika je totiž jednou ze zemí, kam heroin z afghánského opia putuje takzvanou balkánskou cestou.
"V Česku je až 38 tisíc problémových uživatelů drog a každý den k nim přibývá skupina experimentátorů, což je vlastně obchodně viděno jen další potenciální zákazník," dává Núrzáímu za pravdu ředitel mosteckého K-centra Lubomír Šlapka.
Dění v Afghánistánu se podle něj odráží i právě v Česku. "Když začala válka tam, umírali i lidé u nás. Aby měl Taliban na zbraně, musel se prodej drog urychlit. Vynechávaly se některé mezičlánky, které se na obchodu s heroinem přiživovaly. U těchto mezičlánků se látka také ředila. Výsledkem zkrácení cesty bylo, že k nám proudily zásilky extrémně silné drogy. Narkomani, kteří byli zvyklí na 20−30procentní heroin, najednou dostali sedmdesátiprocentní. V některých případech pak následoval otok mozku a smrt," popisuje.
Odbytištěm pro stále se zvyšující výrobu heroinu může být například Rusko, Írán nebo Indie, kde spotřeba heroinu stoupá. Stále větší problémy s narkomanií má také například Pákistán nebo i samotný Afghánistán. "Farmáři to nemají rádi. U těch problém není. Ale lidé, kteří žijí ve městech, závislosti často propadají," potvrzuje Núrzáí.
