"Situace je klidná, nikoliv však stabilní," říká v Kunduzu podplukovník Thomas Schiebe z německého velení jednoho z pěti provinčních rekonstrukčních týmů. Ty působí pod hlavičkou Severoatlantické aliance zatím na severu země.
"O volbách jsme byli v pohotovosti. Ale nakonec se demonstrovalo jen jednou. Měli jsme poplach, ale zasahovat jsme nemuseli," sděluje velitel speciálně vycvičené čety ze španělského praporu rychlé reakce, který se pomalu loučí s městem Mazáre Šaríf.
Podobnou zkušenost mají i čeští pyrotechnici, kteří od září pracují na kábulském letišti. "Likvidujeme nalezenou munici, prověřování nástrah je sice na denním pořádku, ale ostrou nálož jsme ještě neměli," říká kapitán Zbyněk Koza. více zde
Aliance se vedení afghánské mise ISAF ujala loni v srpnu. Nejprve zajišťovala bezpečnost v Kábulu, před volbami rozšířila působnost na relativně klidný sever země. Teď se chystá pokročit na západ.
Alianční plánovači hovoří o polovině příštího roku, ale vrchní velitel sil NATO, generál James Jones by rád vše urychlil.
"Myslím, že je možné, abychom vykročili na západ ještě před parlamentními volbami," míní. Datum voleb ještě nebylo stanoveno, ale hlasovat by se mělo na jaře. Plány ještě závisí na souhlasu členských zemí a na ochotě poskytnout vojáky a vrtulníky.
"Udělali jsme velký pokrok," připomíná Jones. Afghánistán, kde svržený režim Talibanu a pozůstatky Al-Káidy nebyly schopny překazit masové hlasování Afghánců i Afghánek v prezidentských volbách, je podle generála nesrovnatelný s povstáním v Iráku.
Únos tří rukojmích z řad pozorovatelů OSN na konci října vyvolal obavy, zda se místní radikálové nechystají napodobit irácký scénář. "Je ještě příliš brzy spekulovat, ale spíše se jedná o místní událost," míní generál, kterému nově zvolený prezident Hamíd Karzáí děkoval za pomoc 9000 aliančních vojáků.
Karzáího chválí celý bazar
Hlas kábulských trhovců unisono zní, že Hamíd Karzáí je "moc dobrý člověk, který slouží vlasti". Kdo ví, zda nějaký politik vůbec může být až tak prima chlapík, ale prezident každopádně po čtvrtstoletí válek ztělesňuje naději na mír.
Mírotvůrce hlídá v prezidentském paláci prstenec stráží, ilustrujících relativitu stability: vojáci rodící se armády v optimisticky zelených uniformách s letitými kalašnikovy, zachmuření příslušníci speciálních sil v realisticky hnědých maskáčích s americkými puškami M-16, ještě zachmuřenější policisté v civilu se stejnou výzbrojí a najatí američtí bodyguardi, ozbrojení až po zuby.
Nemluvě o hlídkách aliančních vojáků a amerických mariňáků v ulicích a patrolách bitevních vrtulníků na kábulském nebi. "Je-li zapotřebí, jsme na místě do čtvrthodinky," ujišťuje jeden z holandských pilotů o odstrašujícím účinku plně vyzbrojených helikoptér.
První pohled připomíná idylu
Na první pohled v zemi nechybí blýskání se na lepší časy. Nejmasovější návrat uprchlíků v moderních dějinách, skoro čtyř milionů lidí, svědčí o rostoucí naději. Statistiky vypočítávají miliony očkovaných a miliony žáků u zápisu, tisícovky nových studní a škol, tisícovky odzbrojených válečníků z milic, vracejících se do běžného života. Ale většina stále zůstává ve zbrani.
Na trojnásobek vzrostla výroba bavlny. Ale odhaduje se, že stoupá i výroba opia, která prý zajišťuje tři čtvrtiny evropské spotřeby heroinu. Experti se shodují, že problém bude dlouhodobý.
"Na protidrogový program nemá ISAF peníze. Ale je jasné, že se lidem musí nabídnout alternativní živobytí, jinak to dopadne špatně," konstatuje pod podmínkou anonymity důstojník z kábulského velitelství.
Provinční rekonstrukční týmy se už teď snaží s omezenými financemi zařídit co nejvíce maličkostí pro zlepšení místní životní úrovně. "Nejlepší bezpečnostní záruka je příznivě nakloněné obyvatelstvo," poznamenává jeden z civilních německých expertů v Kunduzu.
Projekt rekonstrukčních týmů se podle Jonese ukazuje jako životaschopné řešení, které by se dalo přenést i jinam, třeba do Iráku. Podmínkou je ovšem míra stability.
Starosti generálovi spíše dělá to, že stovky aliančních vojáků svazují omezení z národních mandátů. Například v Kosovu pro potlačení březnových etnických násilností byla z 18.000 vojáků k dispozici pro nasazení do akce jen třetina. Mezitím se díky jednáním s členskými státy podařilo situaci zlepšit a to se týká podle Jonese i Afghánistánu.
Jak argumentuje, "méně omezení znamená větší účinnost i s menším počtem vojáků". A k větší efektivnosti by podle generála vedlo i sloučení mírotvorné operace ISAF s protiteroristickou operací Trvalá svoboda vedenou Američany.
