Aférou v ČSSD se zabývá policie

- Důvěrným dokumentem, který vznikl ve sboru poradců premiéra Miloše Zemana a který poškozuje místopředsedkyni sněmovny Petru Buzkovou, se od úterý zabývají vyšetřovatelé.
Ministr vnitra Stanislav Gross jim uložil, aby odhalili konkrétního viníka a to, zda se nedopustil trestného činu.
"Osobně se domnívám, že se může jednat o trestný čin pokusu o pomluvu nebo o trestný čin pomluvy. Proto jsem požádal ředitele republikového úřadu vyšetřování, aby se podívali na možnou právní kvalifikaci," prohlásil Gross.
Celý text plánu na diskreditaci Petry Buzkové
strana 1
strana 2
strana 3
strana 4
strana 5
strana 6
strana 7
strana 8
strana 9
strana 10

Desetistránková analýza s názvem Operace Olovo vznikla koncem února na Úřadu vlády. MF DNES ji získala od jednoho z blízkých Zemanových spolupracovníků.  Ten ji zkopíroval na disketu z počítače jednoho z poradců řízených Miroslavem Šloufem.

Zpráva se zabývá údajnými slabinami Zemanovy oponentky a doporučuje opatření, jak ji v médiích zdiskreditovat. Mezi návrhy je například zasílání dopisů od fiktivních občanů, kteří by upozorňovali na to, že Buzková týrá svou dceru, spolupracovala s StB a měla problémy s mravnostní policií.

Petra Buzková se k dokumentu vyjádřila až v úterý, kdy si o něm přečetla v novinách. "Ten materiál mě velmi překvapil, i když se musím přiznat, že jsem měla nějaké signály o tom, že by něco podobného mělo existovat," uvedla. Spoléhá přitom na to, že premiér Zeman vyšetří, kdo v jeho okolí zprávu vypracoval. "Slíbil mi to," dodala.

Miloš Zeman už ovšem vyšetřování ukončil. Poté, co jeho kancelář v Poslanecké sněmovně postupně opustili Miroslav Šlouf, vedoucí Úřadu vlády a ministr Karel Březina a tajemník Karel Heřman, novinářům řekl: "Já jsem se dnes ptal šéfa sboru poradců Miroslava Šloufa, zda o tom ví. Jeho názor je, že to je primárně diskreditační kampaň proti němu v souvislosti s jeho senátorskou kampaní."

Zeman popřel, že by autoři operace Olovo seděli na Úřadu vlády, a naopak nařkl MF DNES, že si celou zprávu vyrobila sama. Redakce MF DNES se o existenci dokumentu dozvěděla zhruba před dvěma měsíci, k dispozici ji dostala teprve v těchto dnech. Ten, kdo ji redakci doručil, chce zůstat v anonymitě, neboť by po zveřejnění svého jména přišel o práci na Úřadu vlády. Doručitel redakci sdělil i jméno premiérova poradce, v jehož počítači byla analýza uložena. Tento poradce ovšem už v pondělí jakoukoli spojitost s operací Olovo striktně popřel. Rovněž Šlouf tvrdí, že jde o podvrh.

Jedna z pasáží dokumentu se zabývá způsobem, jak odstranit Buzkovou z médií, a tím oslabit její vliv. "K tomu je třeba uskutečnit jednání s kontaktními osobami o zamezení, nebo alespoň ztížení vlastního přístupu PB do médií všeho druhu, zvláště na televizní obrazovku. V případě, kdy se nepodaří zamezit průniku, ovlivňovat dramaturgii jakéhokoliv druhu její publicity ve smyslu souboru opatření Olovo," stojí ve zprávě.

Poslanec Michal Kraus v úterý uvedl, že i on má podobnou zkušenost: "Po mém vystoupení na posledním ústředním výboru ČSSD se mi dostalo v uvozovkách přátelského upozornění, že ještě jednou takto vystoupím proti premiéru Zemanovi, tak lidé z Úřadu vlády budou moji osobu kompromitovat ve sdělovacích prostředcích." Kraus tvrdí, že mu tento vzkaz tlumočil jeho bývalý asistent Jiří Frkal, jehož posléze propustil, když zjistil, že spolupracuje s Miroslavem Šloufem. Jeho otec, rovněž Jiří Frkal, působí jako ředitel kanceláře vedoucího Úřadu vlády a ministra Karla Březiny. "S panem Krausem už jsem nemluvil, ani nepamatuji. O tom, co říká, vůbec nic nevím," řekl  Frkal starší.

Někteří sociální demokraté jsou způsoby popsanými v operaci Olovo zaskočeni. Například místopředsedkyně strany Jitka Kupčová  pro ČTK uvedla: "Je to hrůza, ani se k tomu nechci vyjadřovat." Na otázku, jak na informace úterní MF DNES reagovali ostatní poslanci ČSSD, odpověděla: "Všichni jsou zděšeni." Člen předsednictva ČSSD Richard Dolejš označil dokument z Úřadu vlády za "svinstvo, které do praktik demokratické společnosti rozhodně nepatří". Podle něho má autor zkušenosti s udavačstvím z minulého režimu. "Představitelé tohoto státu by měli najít dostatek schopností, aby se s těmito záležitostmi vypořádali. Domnívám se, že nečinnou by neměla zůstat BIS," soudí Dolejš.

Místopředsedu strany a vicepremiéra Vladimíra Špidlu nechávají informace o kampani proti Buzkové v klidu: "Já jsem se nikdy nesetkal ani s náznakem informace, která by to, co bylo v novinách, potvrzovala. Já nemám vůbec žádný důvod se domnívat, že je to pravda."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video