Obří ventilátor ve složitém systému ve tvaru písmene C se však roztáčí zatím jen ve zkušebním provozu. Na takový "silnější vítr".
Aerodynamický tunel BrnoNízkorychlostní cirkulační aerodynamický tunel představuje unikátní zařízení. Zaujímá plochu přes 320 m2 s výškou stavby více než 6 metrů nad základnou laboratoře. Srdcem celého zařízení je jednostupňový axiální ventilátor s průměrem oběžného kola 2,8 metru a příkonem 261 kW. Ventilátor umožňuje urychlení proudu vzduchu v měřicí sekci na více než 180 km/h. Zajímavostí je i výstupní dýza (otvor) s možností proměnné geometrie. |
"Je to takové moje dítě, splněný sen. Snažil jsem o vybudování něčeho takového celou svou šestadvacetiletou kariéru," řekl konstruktér zařízení Dalibor Rozehnal z katedry letecké a raketové techniky.
Vytvoření proudění vzduchu o takové síle je velmi energeticky náročné. "Příkon je v takovém případě zhruba 250 kilowattů. U nadzvukových tunelů jde pak o megawatty," vysvětlil Rozehnal. Například orkán Kyrill, který v lednu 2008 připravil v Evropě o život 45 lidí, z toho čtyři v Česku, měl sílu větru 225 kilometrů za hodinu.
Nový aerodynamický tunel je největším zařízením svého druhu, které mají vysoké školy ve střední Evropě v užívání. Zařízení v areálu Univerzity obrany v Černých Polích nabídne široké možnosti využití. Především je určen pro testování modelů letadel a jejich částí a také vývoj nových bezpilotních strojů.
Výzkum v tunelu výrazně pomůže ve všech fázích návrhu, vývoje, ale i provozu letadel. Moderní zařízení budou využívat nejen armáda a vědci, ale také soukromé firmy.
Zařízení budou experti nyní postupně osazovat další velmi nákladnou měřicí technikou. Zhruba do roka by zde měli být schopni testovat až dvacítku různých hodnot.
"Posune to dál nejen naše vojenské technologie, ale i zkvalitní výrobky řady českých firem," uvedl rektor univerzity Rudolf Urban. Technologie najde využití například při vývoji pomůcek pro vysokorychlostní sporty - cyklistiku, rychlobruslení, lyžování, u nichž je třeba co nejvíce snížit aerodynamický odpor. Brzy zde mají s testováním svých výrobků na tunelu začít například lyžaři.
"Zájem mají společnosti zaměřené na energetický průmysl a do budoucna počítáme samozřejmě s firmami v automobilovém odvětví," konstatoval šéf představenstva Energoklastru Jan Rakušan.
Plán na vybudování tunelu vznikl v roce 2006. Projekt za zhruba 100 milionů kroun je z větší části financován z fondů Evropské unie.
