Autory výzvy jsou lidé spjatí s projektem Paměť národa a neziskovou organizací Post Bellum, která dokumentuje vzpomínky pamětníků 20. století.
Adventní výzvaCelý text a seznam signatářů najdete zde |
Výzva vznikla jako odpověď na aktuální dění ve světě i v České republice, například nedávné nevpuštění studentů na Albertov.
„Reaguje na to, co se stalo 17. listopadu, co se děje v Evropě kolem uprchlíků, co udělalo Rusko na Krymu a do jaké hluboké propasti se propadá a my možná s ním,“ uvedl na svém facebookovém profilu vedoucí projektu Paměť národa Mikuláš Kroupa.
Autoři uvažují o výzvě jako o jednorázové události. „Pokud se bude zdát, že to rezonuje ve společnosti, pokud někdo projeví větší zájem, tak budeme rádi, když budeme moci zorganizovat nějaké další věci, ale zatím jsme o tom neuvažovali. Není to hnutí. Chtěli jsme, aby se k věcem, které se dějí, vyjádřili lidé, kteří za svobodu této země něco obětovali,“ řekl iDNES.cz předseda kolegia Paměti národa Jan Dobrovský.
„Opět nás nejen okolnosti, ale i falešní vůdci rozdělují na dva tábory stojící proti sobě. Cílem naší výzvy je varovat před opakováním toho, co jsme prožili ve 20. století, a relativizováním hodnot, za které bojovali, trpěli a umírali naši blízcí a přátelé. Se znepokojením sledujeme nenávist, agresivitu a fašizující tendence nemalé části společnosti,“ uvádí text výzvy.
Signatáři jsou „znechuceni davovostí těch, kdo propadají vzteklému nacionalismu, provolávají hesla ‚Čechy Čechům‘, ‚Smrt kolaborantům‘ a nosí šibenice nad hlavami na znamení pomsty“.
S podobnou „výbavou“ na demonstrace chodí ti nejradikálnější z odpůrců imigrace, současného politického systému a Západu jako celku. Jejich aktivity v médiích někdy zastiňují existenci relativně velké skupiny lidí, kteří jsou vůči krokům politiků skeptičtí, obávají se budoucnosti, ale neprojevují se radikálně.
„Tito lidé se prohlašují za vlastence,“ připomíná výzva, jak radikálové označují sami sebe. „Skutečné vlastenectví je však spojené s humanistickou tradicí Tomáše Garrigue Masaryka, s úctou k demokracii a svobodě, kterou si tento národ vybojoval v obou světových válkách a v období komunistické totality,“ pokračuje text.
Pomozme trpícím běžencům. Ale ať přijmou úctu ke svobodě
Jedním z témat je i migrace. Podle výzvy, vybízející k „pomoci trpícím“, nelze vyloučit, že s uprchlíky přicházejí i nepřátelé a zločinci, nicméně prověřovat migranty je možné, třebaže složité. „Ovšemže si nepřejeme v Evropě zavádění práva šaría. Ovšemže požadujeme od těch, komu nabízíme azyl, aby přijali za své respekt a úctu ke svobodě druhého,“ stojí ve výzvě, která také v zjevné narážce na obsazení Krymu varuje před zavíráním očí nad anexí cizích území.
Skladba podpisů nabízí jména lidí perzekvovaných za nacistické okupace či pozdějšího komunistického režimu. Ostatně projekt Paměť národa, jakož i jeho autoři ze sdružení Post Bellum se zaměřují právě na pamětníky, jejichž svědectví zaznamenávají a uchovávají.
Chartisté, duchovní, političtí vězni i přeživší holokaustu
Ze signatářů Charty 77 připojili podpisy například filozof a vysokoškolský pedagog Jan Sokol či evangelický duchovní Svatopluk Karásek, z politických vězňů z 50. let Miloš Lokajíček či Jitka Malíková.
Za výzvu se postavili také čeští přeživší holokaustu Anna Hyndráková a Felix Kolmer. Oba byli v koncentračním táboře Osvětim, Kolmerovi se z něj podařilo utéct (čtěte rozhovor: V tím místě nešlo počítat dny, říká Felix Kolmer). Mezi prvními třemi desítkami signatářů lze ze známějších jmen nalézt například římskokatolického biskupa Václava Malého či kardinála Miloslava Vlka.
