"Muži a ženy měli odlišné molekulární hodiny. Na reprodukci se podílelo méně mužů než žen," vysvětlil Peter Underhill, vedoucí výzkumného týmu z univerzity v kalifornském Stanfordu.
Výsledky jejich nejnovější studie nedávno zveřejnil odborný magazín Nature Genetics. Američtí vědci ve spolupráci s předními světovými odborníky na genetiku provedli genetickou analýzu vzorků DNK u více než 1000 mužů z 22 různých geografických oblastí. Podle genetických mutací chromozomu Y, který se vyskytuje pouze u mužů, mohli vědci "spočítat" předešlé generace. Zjistili tak, že jejich
"nejmladším" společným předkem byl muž, který žil asi před 59.000 lety v Africe.
Výzkum mitochondrické DNA, kterou si už po generace předávají ženy v nezměněné podobě, zase ukázal, že genetická Eva žila před 143.000 lety. "Dějiny našeho druhu se pohybují v řádu 4000 nebo 5000 generací," říká Underhill s tím, že ženy byly schopnější v předávání svých genů. Někteří muži naopak byli méně úspěšní,
protože se setkávali s překážkami, které "zkrátily" jejich genetickou linii.
"Když jeden kmen porazil druhý kmen, dominantní a úspěšný kmen se pak spojil se všemi ženami - vlastními i těmi, které si podrobil," uvádí vědec. Mohla by to vysvětlovat rovněž polygamie, kdy několik dominantních jedinců mělo více žen, se kterými plodili početné potomstvo a předávali jim tak své geny. Chromozom
Y ostatních mužů zanikal.
Určitou roli hraje i sama příroda. "Když se muž ožení a náhodou má samé dcery, je to záležitost náhody. Nemá to nic společného s nadřazeností nebo podřadností," tvrdí Underhill. Takoví muži však nepředávají svůj chromozom Y, a to mohlo
způsobit tu velkou mezeru v genetickém dědictví Adama, přestože jeho další geny samozřejmě žily dál, dodává vědec.
Nálezy zkamenělin naznačují, že první moderní člověk, Homo sapiens sapiens, se poprvé objevil v Africe před 150.000 lety a poté se celkem rychle rozšířil po celém světě: asi před 50.000 lety do Evropy a před 60.000 do Australasie.
Výsledky jejich nejnovější studie nedávno zveřejnil odborný magazín Nature Genetics. Američtí vědci ve spolupráci s předními světovými odborníky na genetiku provedli genetickou analýzu vzorků DNK u více než 1000 mužů z 22 různých geografických oblastí. Podle genetických mutací chromozomu Y, který se vyskytuje pouze u mužů, mohli vědci "spočítat" předešlé generace. Zjistili tak, že jejich
"nejmladším" společným předkem byl muž, který žil asi před 59.000 lety v Africe.
Výzkum mitochondrické DNA, kterou si už po generace předávají ženy v nezměněné podobě, zase ukázal, že genetická Eva žila před 143.000 lety. "Dějiny našeho druhu se pohybují v řádu 4000 nebo 5000 generací," říká Underhill s tím, že ženy byly schopnější v předávání svých genů. Někteří muži naopak byli méně úspěšní,
protože se setkávali s překážkami, které "zkrátily" jejich genetickou linii.
"Když jeden kmen porazil druhý kmen, dominantní a úspěšný kmen se pak spojil se všemi ženami - vlastními i těmi, které si podrobil," uvádí vědec. Mohla by to vysvětlovat rovněž polygamie, kdy několik dominantních jedinců mělo více žen, se kterými plodili početné potomstvo a předávali jim tak své geny. Chromozom
Y ostatních mužů zanikal.
Určitou roli hraje i sama příroda. "Když se muž ožení a náhodou má samé dcery, je to záležitost náhody. Nemá to nic společného s nadřazeností nebo podřadností," tvrdí Underhill. Takoví muži však nepředávají svůj chromozom Y, a to mohlo
způsobit tu velkou mezeru v genetickém dědictví Adama, přestože jeho další geny samozřejmě žily dál, dodává vědec.
Nálezy zkamenělin naznačují, že první moderní člověk, Homo sapiens sapiens, se poprvé objevil v Africe před 150.000 lety a poté se celkem rychle rozšířil po celém světě: asi před 50.000 lety do Evropy a před 60.000 do Australasie.
