Do slavného hotelu Mirador kdysi jezdily hvězdy jako Elvis Presley, Elizabeth Taylor nebo Frank Sinatra a před chladným počasím se do města mířily schovat tisíce Američanů i Kanaďanů. Teď už to jsou podle serveru CBC News hlavně Mexičané. Ale i těch ubývá.
Už když si podnikatel Evaristo - své příjmení raději neprozradil - před patnácti lety nedaleko pláže otevřel restauraci, bylo Acapulco plné drog, ale jemu to nevadilo. Koneckonců Acapulco bylo vždy městem večírků.
Časem se stalo i součástí trasy, kterou putoval kolumbijský kokain do Spojených států spolu s marihuanou a mákem - zdrojem opia - které rostou v okolních horách. Drogy přes Acapulco pašoval hlavně nechvalně proslulý sinalojský kartel bratrů Beltrán-Leyvových.
„Prodávali tu drogy, ale nás nechávali na pokoji,“ vypráví Evaristo s tím, že se všechno změnilo po přestřelce mezi kartely Sinaloa a Los Zetas v lednu 2006. Tehdy se těla zabitých lidí v ulicích a hořící auta stala symboly Acapulca stejně jako dřív hollywoodské hvězdy na dovolené nebo potápěči. „Tehdy to všechno začalo,“ vzpomíná Evaristo.
Prezident Felipe Calderón vyhlásil válku kartelům a „boss bossů“ Arturo Beltrán-Leyva i jeho bratr Mario Alberto, přezdívaný Hector, v roce 2009 zemřeli (více zde).
Pole v Acapulcu bylo volné a kartely dříve ovládaný a přísně kontrolovaný zločin se nekontrolovatelně rozbujel. Kromě prodeje a pašování drog se rejstřík kriminálníků podle amerického listu Washington Post rozšířil i o vydírání a únosy. V současnosti v Acapulcu působí přes dvacet kriminálních skupin se jmény jako Los Locos nebo 221.
„Vraždí holiče, krejčí, mechaniky, klempíře, taxikáře,“ říká Joaquin Badillo, který ve městě vede soukromou bezpečnostní agenturu. „Změnilo se to ve stohlavou nestvůru.“
V celém Mexiku bylo letos zavražděno více než dvanáct tisíc lidí. Nejvražednějším měsícem byl červen, rok 2017 však ještě neskončil. Důvodů, proč Mexiko svůj boj se zločinci prohrává, je mnoho - zákony vyžadující víc důkazů pro usvědčení konkrétního kriminálníka, konec tajných dohod mezi mafiány a politiky i větší poptávka po drogách ve Spojených státech.
Vzpoura vězňů ve věznici v Acapulcu si vyžádala 28 mrtvých (červenec 2017):
Sami zločinci už se v situaci nevyznají
Městem, které je v zemi na prvním místě v počtu vražd za loňský rok, je právě Acapulco. Už pět let po sobě. Letos jej podle BBC zatím „poráží Tijuana“. Ale rok 2017 ještě neskončil. Konkrétní důvody ani žebříčky ale obyvatele Acapulca příliš nezajímají. Ti bohatší prchají pryč nebo se alespoň stěhují do domů obehnaných zdmi a kamerami. Ti chudší umírají.
Běžní lidé, kteří se nešťastně připletli k přestřelce gangů soupeřících o moc. Podnikatelé, kteří odmítli zaplatit vyděračům. Ti, kteří omylem vstoupili na území ovládané gangem. Lidé, které si vrah spletl s někým jiným. Náhodní přihlížející. Obětí násilí v Acapulcu se může stát kdokoliv.
„Násilí už je tady normální. Zvykli jsme si na něj,“ říká šéf Národní obchodní a turistické komory Roberto Jacinto de la Cruz. Pro atraktivní destinaci s písčitými plážemi jsou přitom turisté důležitým zdrojem příjmů.
V posledních letech však ve městě údajně zavřelo přes dva tisíce obchodů, a to i na turistických promenádách podél pobřeží. A k těm, co zůstávají, dříve či později dorazila „žádost“ o výpalné. Když jej loni v září Evaristo odmítl zaplatit, přiložili ozbrojenci pistole k hlavám jeho zaměstnanců a pohrozili mu, že restauraci vypálí se vším, co v ní bude.
Od té doby podnikatel platí 40 tisíc pesos měsíčně (téměř padesát tisíc korun). Aby na to měl, přestal utrácet za reklamu a údržbu. Dva z jeho soukromých strážců byli v květnu postřeleni přímo na ulici z projíždějícího auta. Pokud to tak bude pokračovat, Evaristo restauraci zavře. „Můj život je v ohrožení,“ říká. Podle listu Financial Times bylo v Acapulcu od loňského ledna zabito 150 podnikatelů.
„Do Acapulca ne“Americká vláda kvůli násilí v Mexiku v úterý 22. srpna podle agentury AP vydala nové doporučení pro turisty. Nově považuje za nebezpečné cesty do měst na pobřeží Karibského moře, Mexického zálivu či státu Chiapas. Tam mají dokonce američtí vládní zaměstnanci zákaz cestovat veřejnou dopravou. Vláda také zaměstnancům zakázala cestování do státu Guerrero včetně Acapulca. |
Situace je tak nepřehledná a hranice teritorií jednotlivých gangů tak proměnlivé, že jsou obyvatelé často přinuceni zaplatit výpalné dvěma i třem skupinám najednou. Sami zločinci jsou zmatení.
Když policie našla umučená těla dvaačtyřicetiletého řidiče sanitky Ricarda Florese Camareny a jeho dvou mladých příbuzných uvnitř zaparkovaného nissanu, byl u nich vzkaz: „Toto se stává zlodějům aut.“ Jenže onen nissan rodině patřil. „Cítíme se proti tomu, co se tu děje, bezmocní,“ říká řidičův bratr Gerardo.
Kartely navíc už dávno nejsou rodinné klany postavené na přísné hierarchii pyramidy a loajalitě coby výtahem do vyšších pater managementu. „Nové generace kriminálních gangů pracují spíše jako síť kontaktů, které jsou občasnými spojenci, ale pracují také samostatně,“ uvádí Cecilia Farfánová z mexického technologického institutu ITAM, která se na organizovaný zločin specializuje.
Když jeden článek této volné sítě odpadne, zbytek pokračuje dál bez rizika, že by toho odpadlík měl moc co říct policii nebo konkurenčnímu kartelu. Zločinci už také nejsou věrní jediné organizaci, pouliční mafián moderní doby naopak připomíná nezávislého freelancera.
Taxikáři převážejí drogy i zbraně. A umírají víc než jiní
Zvláštní roli v příběhu Acapulca pak hrají taxikáři. S tím, jak jim ubývá klientů mezi turisty a ulice se staly nebezpečnějšími, se mnozí z nich stali součástí kriminálních gangů. Těm převážejí zbraně i drogy. Když se konkurenční zločinecká skupina rozhodne dobýt danou čtvrť, často zabije místní taxikáře, „aby oslepila zavedenou organizaci,“ vysvětluje antropolog a expert na oblast Guerrera Chris Kyle.
Čtyřicetiletý Guillermo Perez už ani ve svém novém autě nevyjíždí. Zákazníky raději vozí dvaadvacet let starým „broukem“. Nebere nikoho cizího, jen své klienty. „Lidé jsou vyděšení,“ říká s tím, že před lety bylo ježdění po městě s turisty příjemná a výnosná práce. Za den si vydělal i sto dolarů, noční směna „hodila“ i víc.
V Acapulcu se vzbouřili nejtěžší zločinci. Řezali hrdla i hlavy, líčí svědci |
„Tehdy to tu bylo tak jiné. Bylo to Acapulco. Lidé byli venku v ulicích a my všichni jsme žili z turismu,“ vzpomíná. Stejně jako ostatních dvacet tisíc taxikářů ve městě Perez každý týden zaplatí výpalné, poplatek za ochranu.
I přesto, že žádnou nedostává. „Pokud je sto pesos týdně cena za to zůstat naživu, zaplatím ji,“ dodává. Způsob platby? Bankovka hozená do plastového pytle spolu s papírkem, na které každý napíše číslo svého taxíku. Každý pátek večer na parkovišti.
V minulém roce bylo v Acapulcu zavražděno více než 130 řidičů taxíků. Pravděpodobnost, že zemřou násilnou smrtí, je tak u taxikářů osmkrát větší než u průměrného obyvatele města. A to i u něj je ta možnost vysoká. Jen v loňském roce ve městě se sedmi sty tisíci obyvateli došlo k 918 vraždám. Ale zločinci v tomto ohledu nejsou jedinou příčinou.
Násilí přímo na ulici. Policie bez zájmu projede
„Městská policie nepracuje pro organizovaný zločin, ona je organizovaným zločinem,“ popisuje Alfredo Álvarez Valenzuela, který měl nad policií dohled do roku 2014. Mexická policie je po desítky let prolezlá korupcí a ta v Acapulcu není výjimkou. Mexičtí strážníci navíc tradičně nemají patřičný výcvik, plat, vybavení ani schopnosti vést vyšetřování. Federální policie a armáda se zase nevyznají v uličkách mexických měst a o tom, ve které čtvrti vládne který kartel, nemají tušení.
V Acapulcu je nyní zhruba pět tisíc příslušníků bezpečnostních složek - federálních a státních policistů, vojáků, mariňáků i městských policistů. Všichni dohromady střeží hotely a restaurace na pobřeží a snaží se ochránit turisty před realitou Acapulca. Ti, kteří si na internetu vybírají dovolenou, však pod heslem Acapulco najdou spíš zpravodajské fotografie plné krve než prosluněné snímky třpytícího se moře.
Někteří se ovšem do města začínají vracet, tedy alespoň ti ve výletních lodích. Podle serveru Los Angeles Times tamní turistická kancelář letos očekává příjezd celkem dvaatřiceti výletních lodí, což je ve srovnání s loňskými osmnácti výrazný skok k lepšímu. Do regionu se také vracejí investoři, kteří tam podle CBC News plánují vybudovat hotely, obchody, lázně i nemocnice za stovky milionů dolarů. Nedaleko vzniká také letiště.
Masivní nasazení bezpečnostních složek u pláží se tak vyplácí. Mexičané ve zbylých částech města jsou však vydáni napospas zločincům. Podle experta na policii Juana Salgada z mexického výzkumného centra CIDE se policisté do některých částí Acapulca dokonce bojí. „Nejsem si jistý, že by se míra kriminality v Acapulcu zvýšila, kdyby veškerá místní policie zmizela. Je tak neschopná bránit zločinu, že by to podle mě nebyl velký rozdíl,“ míní Salgado.
Jak málo policie v Acapulcu chrání své spoluobčany, ostatně ilustruje následující situace: U nohou muže s kovbojským kloboukem a puškou se chvěje zkrvavený mladík. Muž s puškou do něj několikrát brutálně kopne. Kolem projíždějící policie ani nezastaví.
Místní lidé se navíc bojí policii cokoliv hlásit ze strachu, že se jejich výpověď dostane k těm, kteří je předtím mučili. Což jakékoliv vyšetřování ještě víc komplikuje.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
