Někdejší profesor filosofie Guzmán vedl maoistickou organizaci, která chtěla v Peru vytvořit komunistickou společnost. Kvůli jejímu gerilovému boji a odvetným akcím armády a policie zemřelo v 80. a 90. letech na 70 000 lidí.
Odpálení auta naloženého výbušninami v rezidenční limské čtvrti Tarata bylo vůbec nejkrvavějším útokem Světlé stezky v peruánské metropoli, při němž bylo zraněno 155 lidí.
Guzmánova obhajoba tvrdila, že útok zorganizovali řadoví členové skupiny bez jeho vědomí, na což však soudce nepřistoupil.
Bývalý vůdce povstalců si verdikt vyslechl osobně; podle médií působil unaveně a nijak se během šestihodinového soudního jednání nevyjadřoval.
Guzmána zadrželi nedlouho po zmíněném útoku a nejprve vojenský a poté i civilní soud mu vyměřily doživotí.
Světlou stezku se podařilo zastavit až vládě prezidenta Alberta Fujimoriho v polovině devadesátých let. Armáda v té době však používala brutální postupy a mnohdy při zátazích na teroristy zabíjela i civilisty.
Fujimori byl za porušování lidských práv odsouzen k 25 letům vězení, loni mu však tehdejší prezident Pedro Pablo Kuczynski odkázaný na podporu politické strany jeho dcery udělil milost odůvodněnou špatným zdravotním stavem.
