Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Abeceda komunistických zločinů: Lidové milice

Doporučujeme   5:37aktualizováno  5:37
Chodí vždy ve dvojicích: příslušník Bezpečnosti a on. Milicionář. Jsou také v továrnách. Dostávají postupně zbraně. Pušky i samopaly. Jejich cílem je zajistit předání moci komunistům. Ano, je únor 1948.

Abeceda komunismu

Každý týden přináší MF DNES a iDNES.cz ve spolupráci s občanským sdružením PANT jeden díl seriálu Abeceda komunistických zločinů. Dobu minulou přibližují příběhy konkrétních lidí, kterým komunisté výrazně zasáhli do života. - více o seriálu a partnerech

Lidové milice, které právě vznikly rozhodnutím ústředního výboru komunistické strany, se postarají o všechny, kteří by chtěli nástup komunistů ještě zastavit.

O ty, kteří veřejně prokazují svou oddanost demokracii a prezidentu Benešovi. Jsou to především studenti, kteří v únoru 1948 uspořádali dvě velké demonstrace.

Jedním z účastníků demonstrace 25. února 1948 byl i tehdejší student Josef Řehounek. "Šli demonstrovat, byla tam už Bezpečnost i milice, a pak jim znemožnili přístup na Hrad," vzpomíná jeho manželka Milada Řehounková. V té době byla jeho snoubenkou a nežila v Praze.

Takže se o tom osudném výstřelu dozvěděla z telefonu. Při demonstraci byl totiž Josef Řehounek postřelen do nohy. Stal se tak jediným zraněným z doby komunistického puče.

Jeden únorový výstřel

"Volal jeho kamarád, který mu pomohl, že je postřelený a že ho odvezli do nemocnice. Šla jsem okamžitě za jeho otcem a jeli jsme za ním," popisuje Řehounková. Uviděla se s ním ještě tentýž den. A také uviděla, že její nastávající se stal zajatcem nového režimu. Pečlivě hlídaným.

"Pacienti říkali, že sledují, kdo tam k němu chodí," popisuje Řehounková. Komunisté se navíc pokusili Řehounkovo zranění bagatelizovat. Důvod byl jasný. Nehodil se jim nikdo, kdo by dosvědčil, že při jejich převratu tekla krev. "Psali v novinách, že byl v nemocnici pár dnů, ale on tam byl dva měsíce," připomíná manželka.

Co byly lidové milice

Lidové milice byly zřízeny v době únorové krize a to pouze rozhodnutím ústředního výboru strany. Neměly oporu v žádném zákonu. Sloužily výhradně komunistům k převzetí a udržení moci. "25. února procházeli ozbrojení milicionáři ve vítězném defilé před Klementem Gottwaldem," připomíná historik Jiří Bašta.

Samozřejmě, že případ nebyl nikdy pořádně vyšetřen. Zpočátku si zraněný student myslel, že stříleli milicionáři, pak se ukázalo, že střílel zřejmě jeden příslušník Bezpečnosti. "Všude se píše, že padl jeden výstřel, neúmyslný... Těžko říct. Když vás někdo zraní, padnete a nezkoumáte, jestli se střílelo úmyslně, či neúmyslně," popisuje Řehounková.

Jenže nepříjemný svědek komunistického převratu Řehounek už neměl mít nikdy pokoj. Nejdřív ho vyhodili z vysoké školy. Ještě ho bude čekat šikana a vězení. Nejspíš to vše byla podivná msta za jednu nešťastnou kulku, která komunistům zkazila poklidné převzetí moci.

A Řehounkovi celý život.

Zatčení na Šumavě

Nešťastný mladík se po vyhazovu ze studií musel hlásit na pracovním úřadě a hledat si místo. Našel si je v Krkonoších, ale po měsíci ho odvolali a poslali na Šumavu, na západní hranice. "Chtěli jsme se brát v únoru 1949. Ale dva měsíce před svatbou přišli dva ozbrojení esenbáci se samopaly," popisuje Řehounková.

"Kam ho vedete?" ptá se jich. "Když se do tří čtyř dnů nevrátí, už se nevrátí vůbec," odpověděli jí. Ani neřekli, proč ho zatýkají.

"Pamatuji si, že bylo strašně moc sněhu. Nemohli přijet autem až k domu, vedli ho, já se za ním dívala a tekly mi slzy," vzpomíná.

Kdo je Josef Řehounek

Jako student byl 25. února 1948 postřelen při demonstraci na podporu prezidenta Beneše. Zranění nohy mu zanechalo trvalé následky. Po vyléčení se vrátil do školy, ale kvůli účasti na studentských demonstracích byl ze studia vyloučen. V prosinci 1948 zatčen a vyšetřován pro podezření, že umožňuje útěky přes hranice a do listopadu 1949 vězněn. Po propuštění pracoval jako vedoucí polesí, v letech 1968-70 směl dostudovat vysokou školu, v roce 1970 promoval jako lesní inženýr. Zemřel o devět let později v Hradci Králové.

Ještě ten den přijel Řehounkův otec. Pozdě. Chtěl syna varovat. Nestihl to. O den předtím byli totiž příslušníci StB u něj v bytě a všechno prohledávali. Hledali důkazy o jeho údajné protistátní činnosti, ale nenašli nic. Řehounka přesto čekalo vězení, ve kterém přišel o zuby...

Tajné setkání

Ale lidé se jim kupodivu snažili pomoct. I úplně neznámí. Řehounkově snoubence zavolala žena z pankrácké věznice, že její nastávající chodí na zubní kliniku. A že je možné se tam s ním sejít. "Hned jsem jela. Řekla jsem si: Buďto je to celé léčka a zůstanu tam také, nebo se s ním uvidím a vrátím se."

Milada Řehounková

Léčka to nebyla. Čekala na svého přítele ráno, vedli ho na kliniku, ale ze setkání nebylo nic. I když zpočátku to vypadalo nadějně.

"Váš snoubenec už je tady, je to domluvené s panem doktorem, podívám se, jak to vypadá," říká jí sestra. "Pokud nepřijde strážce s ním až do ordinace," dodala. Jenže strážce tam s ním šel. A druhý den zase. A znovu.

MÝTY A REALITA

Říká se: že převrat v únoru 1948 nebyl žádným pučem, ale pokojným předáním moci. Netekla krev, nestřílelo se, nezatýkalo.
Skutečnost: Proti pokojné demonstraci vysokoškoláků  na podporu prezidenta Beneše byli nasazeni ozbrojenci a při výstřelu byl těžce zraněn do nohy student Josef Řehounek. V ulicích hlavního města naháněli strach ozbrojení milicionáři. Zatýkání začalo ještě před 25. únorem.

Pak vymyslela trik, že nastoupila do stejné tramvaje, jakou jel strážce s jejím přítelem. Sedla si a on vedle ní. V otevřené knize, kterou měla před sebou, mu mezi písmena napsala vzkazy. "Bylo to jako v detektivce," říká.

Nakonec jí nevydržely nervy. Šla přímo k němu. Strážce jí začal okamžitě nadávat. "Co jsem dostala od něj nadávek!" vzpomíná. Jen tam stála a brečela. Byla to osudná chvíle, na kterou nemůže zapomenout. Stejně jako na zranění jejího muže ozbrojenci při komunistickém převratu.

Kdo zasahoval v únoru 48

V době komunistického převratu nastoupili do ulic Prahy poprvé milicionáři. Chodili zpravidla společně s příslušníky bezpečnosti, ve dvojicích. Incident, při němž byl zraněn Řehounek, zřejmě způsobil nešťastnou náhodou příslušník bezpečnosti.

Milice zasáhne v krizi

Milicionáři a příslušníci Bezpečnosti se v ulicích českých měst objevují pokaždé, když je komunistický režim v krizi. V srpnu 1969, v době prvního výročí sovětské okupace, jim při krvavých střetech s tisícovkami demonstrantů vypomáhala i československá armáda, a to dokonce celý tankový pluk.

Střety a občanské nepokoje skončily střelbou a v ulicích zůstalo několik mrtvých. Okolnosti jejich smrti se však nepodařilo zcela objasnit, a hlavně: nesmělo se o nich mluvit a psát. Podobně jako tomu bylo u Josefa Řehounka.

Historie se totiž opakuje. A moc nechybělo a opakovalo by se ještě v listopadu 1989. Naštěstí k tomu už nedošlo.

Výzva čtenářům

Redakce iDNES.cz ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů mapuje dosud nezveřejněné příběhy. Zažil někdo z Vás nebo Vašich blízkých podobný příběh jako ten uvedený výše? Máte k dispozici fotografie nebo jiné související materiály? Pošlete nám je na redakční e-mail, jako předmět uveďte Abeceda komunistických zločinů. ÚSTR čtenáře, kteří poskytnou hodnotné informace umožňující odkrýt bílá místa v minulosti, odmění literaturou související s upevňováním moci komunistické diktatury, například:

Demagog ve službách strany. Portrét komunistického politika a ideologa Václava Kopeckého (J. Pávová)
Žádáme trest smrti! Propagandistická kampaň provázející proces s Miladou Horákovou a spol. (P. Formánková, P. Koura)
Sborník Jan Palach '69 (P. Blažek, P. Eichler, J. Jareš)
Pohraniční stráž a pokusy o přechod státní hranice v letech 1951–1955 (P. Vaněk)
Jeden ze zapomenutých mužů. Plukovník letectva Petr Uruba, pilot 311. československé bombardovací perutě, jako průvodce "krátkým" 20. stoletím (L. Kudrna)

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Tvůrce Kanceláře Blaník opouští Seznam. Důvodem jsou neshody s vedením firmy

Z natáčení filmu Prezident Blaník

Lobbista Tonda Blaník bouchl do stolu. Tvůrce, který oceňovaný seriál vytváří, opouští internetovou televizi Stream...

Další z rubriky

Za neoznámení sexuálního násilí až tři roky vězení, navrhuje ministerstvo

Ilustrační snímek

Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje rozšířit výčet činů, jejichž neoznámení či nepřekažení je trestné, o různé...

Právnička, která v práci trávila nadřízenou, odmítá nastoupit do vězení

Věra Kubíčková před jednáním Městského soudu v Praze (29. května 2017)

Bývalá zaměstnankyně Správy železniční dopravní cesty Věra Kubíčková, kterou soudy potrestaly tříletým vězením za...

Muž, který naváděl dceru, aby pálkou zbila Romy a muslimy, dostal podmínku

Výřez z videa kolujícího na sociálních sítích.

Případ videa, na kterém nezletilá dívka buší baseballovou pálkou do polštáře a podle otce si má představovat, že se...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.