Když v roce 1911 navrhl Ernest Rutherford takzvaný planetární model atomu coby sluneční soustavičky, ve které kolem hmotného jádra ("Slunce") obíhají nepatrné elektrony ("planety"), našli se i mezi jeho učenými kolegy vtipálci: "Teď by se ty vaše planety měly ještě točit jako Země!" Nicméně model, upravený Bohrem do souladu s kvantovou teorií, se osvědčil. To jest odpovídal tehdy jediným pozorovatelným projevům pohybu elektronů kolem jádra - spektrálním čarám. Pak ale někoho napadlo vystavit vyzařující atomy magnetickému poli. A ukázalo se, že spektrálních čar je najednou zhruba dvakrát víc, než by odpovídalo kvantovanému planetárnímu modelu. Odpůrci ho proto s jásotem zatratili. Předčasně. Během dubna 1925 totiž pětadvacetiletý docent univerzity v Hamburku, Rakušan Wolfgang Pauli, našel vysvětlení: čar není víc proto, že planetární model neplatí, ale protože naopak platí do všech důsledků - tedy i včetně onoho vysmívaného otáčení elektronů kolem vlastní osy (nazval je spin). Směry rotace jsou přece dva a u nabitých částic je lze spektrálně rozlišit právě v magnetickém poli! Pauli "svůj" spin charakterizoval dalším (čtvrtým a dosud posledním) kvantovým číslem, které může nabývat jen dvě hodnoty. A k tomu prohlásil, že všechny elektrony v atomu se musí lišit alespoň jedním kvantovým číslem (elektrony se tedy nemohou prostupovat). Za tento vylučovací princip dostal Nobelovu cenu.
Ústav pro legendu
1. dubna 1950 - na prahu šedesátky - dostává Jaroslav Heyrovský konečně pracoviště odpovídající významu jeho objevu. "Jeho" Polarografický ústav (od roku 1953 pod Akademií věd) se okamžitě stává líhní vynikajicích polarografistů, z nichž řada se po emigraci proslaví i ve světě. V roce 1973 (to už byl jeho první šéf šest let mrtev) je ústav reorganizován na dnešní Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. O renomé ústavu svědčí fakt, že jeho pracovníci jsou neustále hojně zváni do zahraničí (a dnes tam už i mohou).
Vysoká škola hornictva
Sloučením báňského vysokého učení pražského s místním hornickým učilištěm vzniká 4. dubna 1770 hornická akademie v Banské Štiavnici. Studium trvá tři roky a sestává především z "umění hornického, důlního měřictví, horního práva a věd komerciálních", významné postavení už zaujímá i hutnická chemie. Proslulá École des Mines v Paříži vznikne až za 13 let.
První translační satelit
6. dubna 1965 vypouštějí USA první geostacionární telekomunikační družici - Intelsat 1. Jmenuje se Early Bird a zvládá 240 telefonních nebo jednu televizní linku mezi Evropou a Amerikou. Sedmnáct dní nato pak vypouštějí svoji první spojovací družici Molnija 1A i Sověti, ta ale ještě není stacionární, takže může sloužit jen během přeletu nad pokrývaným územím.
Ústav pro legendu
1. dubna 1950 - na prahu šedesátky - dostává Jaroslav Heyrovský konečně pracoviště odpovídající významu jeho objevu. "Jeho" Polarografický ústav (od roku 1953 pod Akademií věd) se okamžitě stává líhní vynikajicích polarografistů, z nichž řada se po emigraci proslaví i ve světě. V roce 1973 (to už byl jeho první šéf šest let mrtev) je ústav reorganizován na dnešní Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. O renomé ústavu svědčí fakt, že jeho pracovníci jsou neustále hojně zváni do zahraničí (a dnes tam už i mohou).
Vysoká škola hornictva
Sloučením báňského vysokého učení pražského s místním hornickým učilištěm vzniká 4. dubna 1770 hornická akademie v Banské Štiavnici. Studium trvá tři roky a sestává především z "umění hornického, důlního měřictví, horního práva a věd komerciálních", významné postavení už zaujímá i hutnická chemie. Proslulá École des Mines v Paříži vznikne až za 13 let.
První translační satelit
6. dubna 1965 vypouštějí USA první geostacionární telekomunikační družici - Intelsat 1. Jmenuje se Early Bird a zvládá 240 telefonních nebo jednu televizní linku mezi Evropou a Amerikou. Sedmnáct dní nato pak vypouštějí svoji první spojovací družici Molnija 1A i Sověti, ta ale ještě není stacionární, takže může sloužit jen během přeletu nad pokrývaným územím.
