Upřesněnou bilanci podle agentury DPA oznámil íránský ministr zdravotnictví Bahrám Ejnolláhí poté, co státní média už hovořila o 103 mrtvých. Podle ministra však byla některá jména obětí započítána dvakrát.
Íránská státní televize informovala nejprve o první a následně o druhé explozi během pietního ceremoniálu ve městě Kermán na jihovýchodně Íránu. Polooficiální web Nournews uvedl, že na silnici vedoucí ke hřbitovu explodovalo několik plynových lahví. Podle úřadů byli lidé zraněni také při útěku z místa explozí.
Íránská polooficiální agentura Tasním s odvoláním na informované zdroje napsala, že dvojice bomb, které vybuchly poblíž hrobu Solejmáního, byla odpálena na dálku. Podle agentury, která má blízko k íránským revolučním gardám, byly na místě odpáleny bomby umístěné ve dvou taškách.
Náměstek guvernéra provincie Kermán Rahmán Džalálí incident označil za teroristický útok. Bližší podrobnosti nesdělil. Agentura AP v této souvislosti píše, že Írán má řadu nepřátel, kteří by mohli být strůjci útoku, včetně exilových skupin, militantních organizací a státních aktérů.
Írán vyjádřil podporu palestinskému radikálnímu hnutí Hamás, které nyní vede válku s Izraelem v Pásmu Gazy, libanonskému šíitskému hnutí Hizballáh či jemenským šíitským povstalcům Húsíům.
Íránská státní televize odvysílala záběry, na kterých zraněným pomáhají zdravotníci. „Naše týmy evakuují zraněné... Ale silnice blokují davy lidí,“ řekl státní televizi šéf Červeného půlměsíce v provincii Kermán Rezá Falláh.
Washington vyloučil své zapojení
K atentátu v íránském městě Kermán se dosud nikdo nepřihlásil. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller označil za „směšná“ obvinění, že USA byly do výbuchů zapojené. Washington podle Millera rovněž nevidí žádné indicie, podle kterých by za výbuchy stál Izrael.
USA podle mluvčího diplomacie neví, kdo za útoky stojí, a je příliš brzy, aby nabídly nezávislý pohled na věc. Ani středeční výbuchy v Íránu, ani úterní úmrtí zástupce šéfa palestinského hnutí Hamás Sáliha Arúrího v Libanonu ale podle mluvčího zásadně nemění americký postoj k celkové stabilitě regionu.
„Nadále se velmi obáváme rizika rozšíření (války mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás) na další fronty, ať už na severu Izraele, na Západním břehu Jordánu nebo mimo Izrael do jiných zemí. Neřekl bych ale, že naše obavy jsou po dnešku nějak vyšší,“ řekl Miller.
Íránská vláda a policie v dnešních prohlášení uvedli, že zůstávají bdělí a slíbily dohnat k odpovědnosti pachatele atentátu.
Zabili jste nám generála, obvinil Írán Izraelce a chystá krvavou pomstu |
Středeční útok je druhým nejtragičtějším teroristickým útokem v dějinách Íránu. Při požáru kina v jihoíránském Abadánu v srpnu 1978 zahynuly více než čtyři stovky lidí. Dodnes se přitom jen spekuluje o tom, kdo za tragickým žhářským činem stál. Režim šáha Mohammada Rezy Pahlavího, známý svou krutostí k opozici, přičítal vinu islamistickým teroristům, zatímco jeho odpůrci obviňovali tajnou policii SAVAK. Požár se stal jedním ze spouštěčů islámské revoluce, která v zemi o zhruba půl roku později zvítězila.
Velitel elitních íránských jednotek Kuds Solejmání byl zabit 3. ledna 2020 při útoku amerického bezpilotního letounu u letiště v iráckém Bagdádu.
Vlivný generál, kterého Washington zařadil na seznam teroristů, dohlížel na íránský jaderný program a byl považován za architekta strategie takzvaných zástupných válek, kdy Teherán namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů v širším blízkovýchodním regionu.
Na Solejmáního pohřbu v roce 2020 vznikla tlačenice, při které zahynulo nejméně 56 lidí a více než 200 dalších bylo zraněno.