„Když mi máma s brekem volala a znovu se omlouvala, že jsem kvůli ní skončila v děcáku, najednou jsem si řekla: Proč to děláš? Proč si nalháváš něco, co není úplně pravda? Vždyť jí tím ubližuješ. V tu chvíli mi došlo, že je na čase, abych to ze sebe vypustila,“ vypráví třiadvacetiletá drobná dívka, která v květnu vstoupila do armády.
Svou otevřenou zpovědí chce inspirovat. „Pozitivní reakce lidí mi dávají velkou sílu, namotivovalo mě to. A teď to chci obrátit a motivovat i ostatní oběti. Aby si to nenechaly pro sebe, když je něco takového potká. Aby se někomu svěřily.“
Říkala jsem si: Co se ti děje, musíš držet v tajnosti. Vždyť jde o blízké.
