„Těžce pracující Němci, líní Španělé“. Klasický stereotyp, ke kterému se německá média ráda uchylovala, vycházel mimo jiné z pohrdavého hodnocení odpolední siesty během horkých španělských měsíců.
Nyní ale němečtí lékaři poznamenávají, že idea má něco do sebe a mohla by ve skutečnosti pomoci Němcům, kteří vlivem teplejšího počasí čelí horkům ne nepodobným těm na jihu Evropy. Německá meteorologická služba před několika dny v Bavorsku zaznamenala nejvyšší letošní teplotu v Německu a to 38,8 stupně Celsia.
„Měli bychom si vzít příklad z pracovní kultury jižních zemí, pokud jde o vypořádávání se s vedrem,“ řekl šéf Spolkového svazu lékařů německých zdravotnických zařízení (BVÖGD) Johannes Niessen portálu RND. „Vstávat brzy, produktivně pracovat, pak si dát siestu během oběda, je přístup, který bychom přijmout během těchto letních měsíců.“
„Lidé nejsou tak efektivní během silného vedra. Navíc, špatný spánek v důsledku nedostatku ochlazení během noci vede k problémům s koncentrací přes den,“ dodal Niessen. Doporučil, ať lidé chodí v lehčím oblečení, nebo si ochlazují nohy studenou vodou pod pracovním stolem.
„Siesta během vedra zcela jistě není špatný návrh,“ reagoval na doporučení německý ministr zdravotnictví a sám lékař Karl Lauterbach. „Dává to smysl pro spoustu profesí,“ řekl s tím, že zaměstnanci a zaměstnavatelé se nejprve ohledně takové polední přestávky musí dohodnout.
Nic takového jsem nezažil. Turistická místa se vedrem mění na města duchů |
Lauterbach přišel s vlastním nápadem. Němci by se podle něj během hodin, kdy teploty dosahují nejvyšších stupňů, měli jít ochladit do kostelů. Německá biskupská konfederace jeho návrh přivítala, dodala ale, že kostely bývají zavřené kvůli narůstajícím případům vandalismu.
Členka představenstva Německé odborové konfederace (DBG) Anja Pielová vyzvala všechny zaměstnavatele, aby pravidelně vypracovali hodnocení tepelných rizik pro své zaměstnance. „Posuzování rizik stále není na pracovištích standardem. Jedná se o selhání zaměstnavatelů, které je vzhledem ke změně klimatu a extrémně horkým létům naprosto nepřijatelné.“
Odvrácené stránky siesty
Politici i odborníci přisuzují současné teploty klimatickým změnám. V tradičně horkých zemích jako Španělsko je siesta desítky let zavedenou praxí, především na vesnici. Ve městech, přizpůsobujících se globálním vzorcům práce, se už praktikuje méně.
I samotní Španělé považovali siestu za jeden z důvodů, proč se španělská ekonomika nerozvíjí tak, jako ostatní země. Hnutí za efektivitu nazvané Národní komise pro racionalizaci španělských harmonogramů například tvrdila, že pokud by měla země pravidelnější rozvrh, byla by produktivnější. V roce 2016 se tehdejší premiér Mariano Rajoy pokusil zkrátit dobu určenou na siestu, aby se země více přiblížila zbytku Evropy, připomíná list The New York Times.
Siesta jako byznys. V Madridu chodí zaměstnanci na šlofíka do baru |
Profesorka managementu Nuria Chinchillaová upozorňuje, že kvůli až příliš dlouhé siestě tráví Španělé v konečném důsledku více času v práci, než jiné národy. „Ve Španělsku máme dlouhou pracovní dobu, někdy od devíti do devíti, a plýtváme dvě až tři hodiny na oběd. To je nesmysl.“
Vědci ale poukazují i na jiné benefity siesty, které se netýkají jen ochrany před horkým počasím. Podle nedávné studie odpolední šlofík slouží jako účinná ochrana pro zdraví mozku. Podle vědců též pomáhá posílit paměť, zlepšit pracovní výkon či snížit stres.
