Podle Pavla si lidé připomínají Lidice, aby uctili památku obětí, ale i proto, že jsou tyto události stále aktuální. „Když se podíváme na množství konfliktů dnes po světě, při kterých umírá civilní obyvatelstvo, tak je dobře, že víme, že to není jenom o památnících, o těch deskách, ale že to jsou naprosto živé příběhy, které by se mohly opakovat. A pokud nechceme, aby se opakovaly, tak je dobře si to připomínat,“ řekl prezident novinářům.
Z politiků kromě Pavla dorazili například předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), místopředsedové dolní komory Věra Kovářová (STAN) a Jan Skopeček nebo ministr dopravy Martin Kupka (oba ODS). Věnce u hrobu lidických mužů položili také předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula nebo guvernér České národní banky Aleš Michl.
OBRAZEM: Lidické domy připomněly po 80 letech svíčky na místech, kde stály |
Program v Lidicích začal bohoslužbou na základech kostela svatého Martina, kterou sloužil pražský arcibiskup Jan Graubner. Upozornil na to, co může způsobit lidská zloba, když je spojena s omylem v myšlení, které ovládá zrůdná ideologie. „Modlíme se za oběti a zároveň myslíme na to, co se děje ve světě dnes, nejen na nedaleké Ukrajině. Jako by se svět vůbec nepoučil a musel opakovat tak bolestné zkušenosti,“ uvedl arcibiskup.
Památku lidické tragédie přijel uctít například i šestaosmdesátiletý Jiří Pokorný z Berouna, který byl v Lidicích poprvé v září 1945 se svým otcem a později se podílel na obnově obce. „Když mě sem přivezl otec v roce 1945, tak jsme stáli tady nahoře a on se rozplakal a řekl, že tohle se už nesmí opakovat. Od té doby jsem tady několikrát do roka, a jakmile mi přijedou nějací příbuzní, tak je přivezu sem a vyprávím jim, co jsem slyšel od mého táty,“ řekl Pokorný.
OBRAZEM: Co české oči neměly vidět. Jak nacisté ničili Lidice |
Lidice jsou jedním ze symbolů nacistického teroru za druhé světové války. Nacisté je vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
V obci tehdy bylo zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku a děti, kromě několika vybraných na poněmčení a maličkých do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.
