V ukrajinském Chersonu jsou zaplaveny ulice po výbuchu přehrady Kachovka. (7....

V ukrajinském Chersonu jsou zaplaveny ulice po výbuchu přehrady Kachovka. (7. června 2023) | foto: ČTK

Výbuchy přehrad ošetřili Rusové zákonem. Vodu napustili až po okraj

  • 379
Rusko krátce před tím, než došlo ke zničení Kachovské přehrady, schválilo legislativu, která zbavuje odpovědnosti správce vodovodních zařízení a zamezuje vyšetřování „nehod“. Též umožnilo, aby hladina vody v přehradě vystoupila na nezvykle vysokou úroveň. Podle Ukrajinců Rusové přehradu odpálili, aniž by hleděli na to, že tím ohrozí vlastní vojáky.

Obě válečné strany se z destrukce vodního díla obviňují navzájem. Rusko hovoří o sabotáži, Ukrajina podle něj na přehradu střílela. Ta upozorňuje, že Rusové mají zařízení už rok ve svém držení, a mohli ho tedy snadno zaminovat. Ukrajinská společnost Ukrhidroenerho sdělila, že byla zcela zničena vodní elektrárna, kterou již nepůjde opravit. Výbuch podle ní nastal přímo ve strojovně.

Portál The Insider upozorňuje, že minulý týden Rusko schválilo legislativu, jež stanovuje, že se podobné „nehody“ nebudou vyšetřovat. „Do 1. ledna 2028 se neprovádí technické šetření havárií na nebezpečných výrobních zařízeních a vodních stavbách, ke kterým došlo v důsledku nepřátelských akcí, sabotáží a teroristických činů,“ stojí v novém dekretu přijatém 31. května.

Nová legislativa též stanovila, že do 9. ledna 2024 neplatí ve vztahu k vodním stavbám na okupovaných ukrajinských územích čtvrtý a devátý odstavec článku 9 ruského federálního zákona „O bezpečnosti hydrotechnických konstrukcí“.

Čtvrtý odstavec stanovuje povinnost „zajistit vypracování a včasné vyjasnění bezpečnostních kritérií pro vodní stavbu, jakož i pravidel pro její provoz“, odstavec devět ukládá povinnost „organizovat provoz hydrotechnické struktury v souladu s pravidly pro provoz hydrotechnických struktur vypracovanými a dohodnutými s federálními výkonnými orgány oprávněnými provádět federální státní dozor v oblasti bezpečnosti“.

Všechno je ve vodě. Zkázu z Kachovské přehrady ukázaly satelitní snímky

Do stejného data ruská vláda též pozastavila na okupovaných územích platnost článku 17 zákona, podle něhož spadá na vlastníka či provozovatele vodní stavby finanční zajištění občanskoprávní odpovědnosti. Znamená to, že v případě náhrady škody způsobené v důsledku havárie vodní stavby, s výjimkou okolností způsobených vyšší mocí, náklady spadají na vlastníka vodní stavby nebo provozní organizace.

Nevídaná úroveň hladiny

Hladina v nádrži Kachovské přehrady poslední měsíc dosáhla bezprecendentní úrovně. Podle listu The New York Times se tak pravděpodobně stalo proto, že Rusové nechali otevřených jen pár stavidel. Není vyloučené, že mohli cíleně nechat natéci do přehrady co nejvíce vody, aby dosáhli co nejničivějšího účinku povodní v případě jejího zničení.

Dosavadní praxe Rusů byla přitom vodu z přehrady vypouštět – v únoru hladina dosahovala nejnižší úrovně za tři dekády. Podle Kyjeva tímto způsobem Rusové zřejmě hodlali poškodit Ukrajince, kteří potřebují vodu k zavlažování polí. Ohrožovali tím též Záporožskou jadernou elektrárnu, jež využívá vodu z přehrady k ochlazování reaktorů.

Ruské popírání odpovědnosti

Někteří západní analytici a média zmínila možnost, že přehrada se mohla protrhnout kvůli nashromážděné vodě a už předchozím škodám způsobeným v průběhu války. Vladimir Rogov, vedoucí Rusy dosazené vojensko-občanské správy Záporožské oblasti, tvrdil, že na přehradě nedošlo k žádné explozi a její zkázu způsobil právě tlak vody a předchozí poškození. Americký Institut pro studium války (ISW) upozorňuje, že proti této teorii hovoří zprávy o zvucích podobných explozím, které zmiňovali obyvatelé postižených oblastí před zhroucením přehrady a záplavami.

OBRAZEM: Útěk před vodou. Kachovka se dál drolí, lidé nocovali i na stromech

Obyvatelé Rusy držené Nové Kachovky v telegramovém vláknu uváděli, že slyšeli výbuchy. Stěžovali si též na velmi hlasitou vodu. „Nikdy jsem nic takového neslyšela. Děsí mě, co se stane,“ uváděla jedna obyvatelka. Někteří místní nabádali ostatní, ať nevyvolávají paniku, a argumentovali, že kdyby se něco dělo, úřady by už zasáhly.

Rusy dosazený starosta města Vladimir Leonťjev zpočátku tvrdil, že informace o kolabující přehradě jsou „nesmysl“, a uklidňoval, že ve městě je vše v pořádku a nehrozí žádné nebezpečí. Poté ze zničení přehrady vinil v souladu s vyjádřeními Kremlu ukrajinský „teroristický útok“, stále nicméně trval na tom, že evakuace nejsou nutné. Později k nim však musel dát příkaz a přiznat, že město je pod vodou.

Chaotičtí Rusové ohrozili vlastní síly, tvrdí Ukrajinci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odkázal na analýzu ukrajinské vojenské rozvědky, podle které Rusové přehradu sami odpálili, ale protože jednali chaoticky a nepřipraveně, umožnili zaplavení vlastního vojenského vybavení a ohrožení svých vojáků. Ukrajinské jižní operační velitelství uvedlo, že Rusové museli evakuovat vlastní síly z levého břehu Dněpru.

Snímek údajně ukazuje ruské vojáky, kteří opouštějí zaplavené oblasti:

Ukrajinský kapitán Andrej Pidlisnyj řekl stanici CNN, že spolu s ostatními ukrajinskými vojáky a prostřednictvím dronů jeho jednotka dopad záplav na pozice ruských vojáků na levém břehu sledovala. Mnozí byli zraněni či zabiti, tvrdí. „Nikdo z ruské strany nebyl schopen se dostat pryč. Všechny regimenty, které Rusové měli na této straně, byly zaplaveny,“ řekl s tím, že velitelé vojáky zřejmě nestáhli předběžně zpět, aby udrželi moment „překvapení“.

Rusko poslalo na Chersonskou oblast během evakuace stovky střel

Telegramový bloger Nikolevskij Vaněk zveřejnil audiozáznam, na kterém jsou údajně slyšet ruští vojáci v záplavových oblastech. „Sedíme na stromech, sotva se držíme,“ křičí jeden z nich do vysílačky a prosí o záchranu. Podle blogera to ukazuje, že rozsah podminování přehrady byl neplánovaný. Zvukovou stopu nelze nezávisle ověřit.

Kdo by ze zničení přehrady více těžil?

Moskva obviňuje Ukrajince, že přehradu zničili, aby zabránili ruskému útoku v tomto místě a uvolnili své síly pro protiofenzivu, která se jim podle Ruska nedaří. Kyjev obvinění odmítá jako nesmysl, trvá na tom, že protiofenzivu ještě nezahájil. Podle něj vše nasvědčuje tomu, že Rusové vodní dílo odpálili, aby Ukrajincům zkomplikovali útočné operace přes Dněpr.

„Čistě teoreticky po vojenské stránce by to Rusům mohlo pomoci uvolnit část sil v této oblasti a přesunout je na východ, kde je aktuálně Rusko vzhledem k tomu, že se Ukrajina snaží útočit na několika místech v Doněcké oblasti, potřebuje víc,“ vysvětluje možné ruské záměry bezpečnostní analytik Michal Smetana.

Odpálení přehrady uvolní ruské jednotky za Dněprem, míní analytik

Kachovská přehrada je významný zdroj vody pro Rusy okupovaný Krym. Ruští vojenští blogeři ovšem tvrdí, že strategické zisky z jejího zničení převáží všechna negativa, připomíná The Economist. „Vyhození přehrady do povětří, pokud by to skutečně bylo ze strany Ruska, by také signalizovalo zoufalství na ruské straně, což naznačuje, že nemá žádnou schopnost ani záměr přesunout své jednotky opačným směrem, aby znovu dobylo Cherson,“ podotýká nicméně týdeník.

Západní představitelé říkají, že je příliš brzo na jednoznačné hodnocení, kdo za incidentem stojí. Podle médií ale zahraniční zpravodajské služby vnímají jako nejpravděpodobnější variantu, že incident má na svědomí Rusko. „ISW nemůže v tuto chvíli nabídnout definitivní vyhodnocení toho, kdo je za incident z 6. června zodpovědný, ale domnívá se, že souhrn důkazů, argumentů a rétoriky naznačuje, že přehradu záměrně poškodili Rusové,“ uvedli analytici ISW.

Přehradu na Dněpru odpálili za války i Sověti, utopili tisíce lidí

Bývalý britský vojenský atašé pro Ukrajinu a Rusko John Foreman připomíná, že Sověti během druhé světové války ve snaze zpomalit postupující wehrmacht odpálili Dněperskou vodní elektrárnu nedaleko Záporoží. „Víme, že Rusové mají kondici na takové věci,“ uvádí.

Americký novinář Hubert Renfro Knickerbocker tehdy informoval své čtenáře, že přehrada byl projekt, na který byl sovětský lídr Josif Stalin obzvláště pyšný. „Rusové prokázali, že mají opravdu v úmyslu spálit zemi. A to i když to znamená zničení jejich nejcennějšího majetku.“


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video