Když se loni v červenci americký prezident Joe Biden účastnil v Saúdské Arábii summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC), prohlásil, že USA z regionu neodejdou a nenechají tam vakuum, které by vyplnily Čína, Rusko či Írán. Jenže přesně to se stalo. K nelibosti USA jejich spojenci na Blízkém východě zlepšili vztahy s Pekingem a Teheránem a udrželi si pevné vazby s Moskvou.
A ačkoliv Bidenova administrativa veřejně bagatelizovala význam březnové saúdsko-íránské dohody o obnovení diplomatických vztahů, kterou zprostředkoval Peking, zdá se, že je z rostoucího čínského vlivu v ropném regionu zoufalá.
Ruští podnikatelé budují nový život v Dubaji. Nesetkávají se tam s averzí |
„Čína představuje nejzávažnější geopolitickou výzvu, které dnes čelíme,“ prohlásil minulý měsíc Blinken. Varoval, že Peking se snaží a „je schopen“ zpochybnit americkou vizi „svobodného, bezpečného a prosperujícího mezinárodního pořádku“. Jenže čínská autokracie možná autokratům na Blízkém východě vyhovuje lépe než americká demokracie, píše Al-Džazíra.
Saúdská Arábie zatím odmítá podstatně zvýšit produkci ropy, aby se snížily její ceny na trhu. Udržuje dobré vztahy s Moskvou a zdráhá se víc podpořit Ukrajinu. „Zdvižený prostředníček“ údajně výrazně zvýšil popularitu saúdského korunního prince Muhammada bin Salmána. Říkat ne Americe je v regionu populární postoj, protože mnozí považují USA za pokryteckou imperiální mocnost, která o boji za lidská práva a demokracii jen mluví.
Blízký východ diverzifikuje své angažmá
Podobný přístup jako Rijád mají v poslední době k Washingtonu i další země regionu, například Spojené arabské emiráty (SAE). Tento další spojenec USA rovněž pěstuje bližší vztahy s Čínou, vylepšuje strategické vztahy s Francií a angažuje se v jednáních s Íránem, Ruskem či Indií.
Blízký východ jako celek diverzifikuje své světové angažmá, což je patrné v obchodu. Zatímco od roku 2000 do roku 2021 obchod tohoto regionu s Čínou narostl z 15 miliard dolarů na 284 miliard, jeho obchod s USA v témže období se zvýšil jen mírně z 63 miliard na 98 miliard dolarů.
Šest blízkovýchodních zemí, včetně Saúdské Arábie, SAE a Egypta, nedávno vyjádřilo zájem připojit se ke skupině BRICS, v níž jsou Čína, Rusko, Indie, Brazílie a Jihoafrická republika. A to v době, kdy Západ rozšiřuje sankce vůči Rusku.
Lipavský v Saúdské Arábii jednal o ruském imperialismu i právech žen |
Amerika sice byla dominantní strategickou mocností na Blízkém východě v posledních třiceti letech a zůstává jí nadále, ale bude to tak i v příštích třech dekádách, ptá se Al-Džazíra.
Při návštěvě Rijádu bude Blinken zřejmě tlačit na Saúdskou Arábii, aby normalizovala vztahy s Izraelem, což za předchozí americké vlády udělaly SAE, Bahrajn, Maroko a Súdán. Učinily tak na úkor Palestinců výměnou za americké stíhačky F-35 do SAE či americké uznání marockých nároků na Západní Saharu.
Arabové vidí USA jako zdroj nestability
Palestinská kauza, která se podle Al-Džazíry dotýká srdcí běžných Arabů, není jedinou záležitostí, která přesvědčila arabskou veřejnost o dvojím přístupu mocnosti, kterou by si měli držet od těla.
„Díky satelitní televizi a sociálním sítím lidé na Blízkém východě na vlastní oči viděli zločiny USA v Iráku či jejich ponižující odchod z Afghánistánu a nepovažují Spojené státy za strážce civilizace, natož za neporazitelnou mocnost. Bilance amerických intervencí na Blízkém východě za posledních 20 let od útoků z 11. září rozhodně nehraje ve prospěch Washingtonu,“ míní server arabské televize, která sídlí v Kataru.
Políček americké diplomacii. Čína dává Blízkému východu svou vizi světa |
Podle ní proto divu, že v průzkumu arabského střediska pro výzkum mínění se sídlem v Dauhá z roku 2022 ve 14 arabských zemích 78 procent respondentů označilo za největší zdroj hrozby a nestability pro region právě USA.
Naproti tomu jen 57 procent z nich za takovou hrozbu označilo Írán a Rusko, ač všichni mají podíl na špinavé práci v oblasti - od Sýrie po Irák a Jemen.
Bývalý expert americké Rady pro národní bezpečnost (NSC) Steven Simon ve své knize s příhodným názvem Velký klam: Vzestup a pád amerických ambicí na Blízkém východě odhadl, že USA utratily přibližně pět až sedm bilionů dolarů na války, které měly za následek smrt milionů Arabů a muslimů a devastaci jejich komunit.
Tyto konflikty způsobily smrt tisíců amerických vojáků, zranění desítek tisíc vojáků a vedly ke 30 tisíc sebevražd amerických veteránů.
