Žena se účastnila večírku s přáteli. Když chtěla odejít, už bylo pozdě v noci. Jeden z kamarádů jí proto nabídl, aby u něj přespala. Když přišli k němu do bytu, svlékla se žena do trička a kalhotek a lehla si do postele. Dotyčný muž jí v tu chvíli začal sahat pod oblečení.
Ona jej odstrkovala a prosila, aby toho zanechal, ale on stupňoval svou aktivitu. Poté ji znehybnil rukou. Až když došlo k penetraci a ona začala ještě víc brečet, svého chování zanechal. Žena zůstala ležet v posteli do rána, než odešla z bytu.
Mají politici změnit definici znásilnění?
Čin se rozhodla nahlásit po několika letech. V řízení došlo ke standardnímu dokazování, policisté se chovali vstřícně. Byli určeni znalci a vypracovaný znalecký posudek, který ženinu verzi potvrdil. Existovali také svědci, kterým se bezprostředně poté svěřila, soud měl k dispozici také textové zprávy. Státní zástupce výpověď vyhodnotil jako věrohodnou, dotyčná se také navíc bránila.
Současný zákon o znásilnění§ 185 trestního zákoníku klasifikuje znásilnění jako čin, kdy někdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti |
Všechny důkazy kromě výslechu podezřelého dokazovaly její verzi. Případ byl však odložen. Důvodem bylo, že toto jednání nenaplňuje definici trestného činu znásilnění.
Státní zástupce měl totiž pochybnosti o existenci násilí a o tom, že pachatel věděl, že dělal něco špatně. „Pachatel nevěděl, že znásilňuje, chyběla subjektivní stránka. Daná žena se svlékla, lehla si do postele, zůstala do rána... Teprve ve chvíli, kdy se rozplakala, toho zanechal,“ popsala kazuistiku advokátka Adéla Hořejší.
Nové variantyPrvní varianta počítá s tím, že definice zůstane stejná jako stávající - tedy bude i nadále vyžadovat prvek násilí - ale vznikne trestný čin nesouhlasný styk. Druhá varianta by byla takzvaná redefinice, která znamená, že místo projevu násilí bude ke spáchání znásilnění stačit nesouhlas oběti. Jednat se o nich ve Sněmovně bude 27. června. |
Tento případ znásilnění by přitom po redefinici odsouzen být mohl. I proto řada neziskových organizací i odborníků a odbornic dlouhodobě bojuje za redefinici znásilnění jako pohlavního styku bez souhlasu. K té přistoupilo už 15 zemí Evropské unie, naposled Švýcarsko.
Blažek představil dvě varianty
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek proto představil dvě možné varianty, jakým způsobem lze upravit trestný čin znásilnění. Dodal, že ve Sněmovně čeká i názory, že současná úprava dostačuje.
První varianta ponechává stávající znění zákona o znásilnění, ale vytváří nový trestný čin, takzvaný nesouhlasný pohlavní styk, při kterém není užito násilí ani bezbrannosti, ale oběť se stykem nesouhlasí.
„Navrhujeme legislativní ukotvení pojmu bezbrannosti,“ doplnil náměstek ministra Antonín Staněk. Za bezbrannost se bude považovat také porucha chování, tedy takzvané zamrznutí, kdy se oběť nedokáže kvůli enormně stresující situaci bránit. Na tuto variantu by podle něj měla být aplikovatelná převážná část současné judikatury.
Redefinici znásilnění si přeje většina žen. Mýtům o souhlasu věří minimum lidí |
Druhá varianta pak definuje trestný čin znásilnění tak, že bude založen na projevu nesouhlasu či opět zneužití bezbrannosti. Půjde tedy o takzvanou redefinici. „Tato varianta počítá s redefinicí tak, že bude stačit projevení nesouhlasu,“ uvedl Stanislav s tím, že méně závažné útoky budou klasifikované jako nový trestný čin – sexuální útok.
Náměstek ministra Karel Dvořák uvedl, že postihování trestného činu obecně není mírné. Podle Blažka má většina soudců a státních zástupců názor, že současná úprava je dostačující. „Čísla jsou důkazem, že znásilnění není v Česku trestané mírně. Zdůrazňuji, že nezpochybňujeme excesy, které se dějí a jsou prezentované v médiích. V globálním pohledu se situace ale dá hodnotit tak, že trestání mírné není,“ řekl Dvořák.
Poslanci dostanou návrh redefinice
Marta Krausová z Parlamentního institutu během debaty v rámci kulatého stolu v Senátu uvedla, že redefinice není novinka, ale zpřesnění již platného právního stavu, který je zakotvený také v základních lidských právech. Připomněla také Istanbulskou úmluvu, která se v jednom z článků věnuje právě upřesnění souhlasu nebo modelový zákon o znásilnění OSN. Obě se shodují, že souhlas musí být výsledkem skutečné svobodné vůle daného člověka.
Náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák řekl, že na základě schůzky koaličních stran a hnutí ANO, po níž ministerstvo začalo zpracovávat možnosti redefinice znásilnění. „Na prvním místě by měla odstranit výtky spočívající v tom, že dochází k bagatelizaci při ukládání trestů. Nemyslím, že řešení je zvyšování trestních sazeb, ale opatření musí být jiného charakteru,“ vysvětlil.
Většina Čechů a Češek se souhlasem – souhlasí
|
Dvořák také dodal, že nová definice musí pokrýt často zmiňovaná jednání, včetně bezbrannosti nebo takzvaného zamrznutí. „Byť známe řadu excesů, dnešní praxe si s těmito jednáními umí poradit,“ tvrdí.
Brutální znásilnění = podmínka. Proč má Česko nízké tresty za sexuální delikty |
Zbývajícím bodem, který by měl být podle možných úprav vyřešený, je nevhodný překryv posuzování pohlavního zneužití a znásilnění ve vztahu k nezletilým. „Od určitého věku směrem dolů by se nejednalo o pohlavní zneužití, ale o znásilnění. Bez ohledu na posuzování existujícího násilí v tom samotném aktu,“ řekl také.
Existují tři hlavní důvody
„Definice by měla být proměněna směrem k souhlasu, který by se měl v rámci definice vyžadovat,“ uvedla také advokátka Adéla Hořejší. „Považuji za důležité, aby se hodnoty, které chráníme, objevily v redefinici,“ uvedla.
Existují podle ní tři základní důvody. První je symbolický, tedy že zákonodárci dají společnosti najevo, že stát chrání hodnoty svobody a integrity. „Druhý, obecnější důvod, je formativní. Pokud definici postavíme na souhlasu, vytvoří se právní i společenské prostředí, kde budeme vnímat oběti jako lidi. Postavíme ji do středobodu řízení a budeme se muset ptát, jak situaci prožívá a jak ji cítí, a nebude už důkazním objektem, jak je tomu nyní,“ nastínila.
Sex bez souhlasu je vždy znásilnění. Neziskovky usilují o změnu legislativy |
Třetím důvod je čistě právní. Současná definice by podle ní problém představovat neměla, a pokud se skutky dostanou k soudu, ani nepředstavuje. „Soudy často umí pracovat s otázkami zamrznutí a dalšími aspekty jako s něčím, co je relevantní. Ale problém spočívá v tom, že se skutky k soudu nedostanou,“ dodala.
Ruce jako z olova
„Jsme v kontaktu se spoustou obětí znásilnění, které popisují, že když se to stalo, jako by měly nohy a ruce z olova, nedokázaly se bránit,“ uvedla Johanna Nejedlová z organizace Konsent. Podle statistik zamrzne až 70 procent obětí. Nahlášených skutků je přitom pouze mezi pěti až deseti procenty.
Nejedlová také dodala, že například v Dánsku se počet nahlášených případů zvedl o polovinu, stejně jako se zvedl počet odsouzených pachatelů. Výzkumy také dokazují, že falešných obvinění nepřibývá.
12. dubna 2023 |
Irena Hůlová z Amnesty International kvitovala, že se debaty přesunuly z debaty „jestli“ na debaty „jak“ by se měla definice změnit. Doplnila, že existují dva modely. Prvním je „ano znamená ano“, protože pokrývá případy paralýzy, kdy oběť zamrzla a nedokázala se bránit.
Zákon, který se nyní organizace snaží prosadit, má již dvanáct evropských států – Belgie, Chorvatsko, Kypr, Dánsko, Německo, Řecko, Island, Irsko, Lucembursko, Dánsko, Švédsko a Velká Británie.