Nejdéle v Česku čekají žadatelé na vyřízení příspěvku na péči v Praze a Olomouckém kraji, zjistil průzkum splečnosti EY pro Asociaci poskytovatelů sociálních služeb. Podle něj zde řízenhí trvalo ve všech případech déle než tři měsíce. Naopak nejrychleji se dočkají žadatelé o příspěvek v kraji Karlovarském, kde v polovině případů řízení skončilo do tři měsíců.
Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta zaslal pro iDNES.cz souhrnnou odpověď za Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) i úřad práce. „Určitě nemůžeme souhlasit s tvrzením, že téměř v 80 procentech případů není dodržena zákonná lhůta pro vyřízení žádosti o příspěvek na péči. Reálné statistky se pohybují úplně v jiných řádech,“ zdůraznil Augusta. Podle něj se jedná pouze o dotazníkové šetření a nikoliv statistický údaj.
Reálná statistka je jiná, tvrdí resort
Z průzkumu, kterého se zúčastnilo 347 poskytovatelů sociálních služeb, vyplynulo, že v 55 procentech případů se překročení zákonné lhůty pohybuje v rozmezí čtyř až šesti měsíců. Podle výzkumu to může být důsledkem toho, že lhůta pro vydání rozhodnutí neběží při posuzování stupně závislosti žadatele Okresní správou sociálního zabezpečení (OSSZ).
Vyřizování příspěvku v jednotlivých krajích. | foto: Společnost EY
„Pro vydání posudku o zdravotním stavu má OSSZ stanoveno 45 dnů, což odpovídá zhruba 1,5 měsíci. K dalšímu prodlení může dojít, pokud vydání posudku brání závažné důvody. Lhůta se v těchto případech vždy prodlužuje o 30 dnů, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší,“ stojí v závěrech analýzy potenciálu digitalizace a zefektivnění procesů v sociálních službách.
Pacient zemře dříve
„U pacientů v závěru života je příspěvek na péči zcela kritický nástroj, který může rodinám zásadně pomoci zajistit péči o nemocného v domácím prostředí. Bohužel jsme často svědky toho, že pacient zemře dříve, než skončí všechny potřebné úkony a rodina, která se často týdny a někdy měsíce starala o svého blízkého, přijde o podporu, na kterou má ze zákona nárok. Přestože udělali vše, co mohli. Je to beznaděj,“ komentoval situaci ředitel Centra paliativní péče Martin Loučka.
Výsledek podle analýzy zcela koresponduje s přetrvávajícím problémem nedodržování zákonných lhůt v Česku. Situaci zároveň ilustruje i to, že nejčastějšími podněty, se kterými se lidé obracejí na ombudsmana, jsou již několik let právě z oblasti sociálního zabezpečení. Například za rok 2021 to bylo 25 procent stížností. Přičemž 10 procent v dané oblastí se týkalo konkrétně příspěvku na péči.
Na důchod lidé čekají i půl roku. Kdo chce letos do penze, měl by žádat brzy |
Podle Augusty z MPSV však na okresních správách sociálního zabezpečení bylo ke konci dubna celkem 1 226 žádostí o posouzení ve věci příspěvku na péči po zákonem stanovené lhůtě, což podle něj ale činilo 5 procent z celkového počtu.
„Na posudkových komisích se jednalo o 16 případů. To znamená pouze 1 procento z celkového počtu. Tyto případy však byly po lhůtě na základě důvodů vzniklých na straně posuzované osoby, například čekání dodání podkladů nebo specializované lékařské vyšetření,“ zdůraznil Augusta.
Jak dlouho trvalo vyřízení žádosti o příspěvek na péči. | foto: Společnost EY
Podle analýzy nejčastěji dochází k nesprávnému posouzení stupně závislosti u klientů s duševním onemocněním. K této cílové skupině se vyjádřilo 30 procent dotazovaných. Polovina z nich uvedla, že výše přiznávání příspěvku u této skupiny klientů není adekvátní a neodpovídá jejich skutečnému stavu a potřebám.
Je potřeba více posudkových lékařů
„U klientů s duševním onemocněním se málo pracuje s faktem, že onemocnění je opravdu limituje v praktickém fungování,“ stojí například v odpovědi na otázku - „Jakou máte zkušenost s přiznávání PnP u klientů s duševním onemocněním?“ „Situace …ohledně přiznávání PnP u těchto klientů je standardně neodpovídající a podhodnocená,“ zní další odpověď.
Změna příspěvku na péči pobouřila. Nemyslitelné, vyloučeno, zuří pečující |
Na straně úřadu práce nebyly analýzou zjištěny žádné zásadní nedostatky, co se lidských zdrojů týče. I přesto někteří z účastníků dotazníkového šetření konstatovali, že i při realizaci sociálních šetření dochází ke zpoždění.
Na straně OSSZ je podle analýzy třeba navýšit kapacity posudkových lékařů, případně zajistit posouzení zdravotního stavu jiným způsobem. „To v současné chvíli neumožňuje legislativa, bylo by nutné upravit novelou zákon, aby rozšířil kapacity pro posuzování o další profese,“ podotýká analýza.
Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása pro iDNES.cz poznamenal, že na něj lidé obrací tehdy, kdy se jim zdá, že jejich žádost je již dlouho vyřizována a nic se neděje. „Takže u nás je to prakticky 100 procent lidí, kteří se na nás obrací s jednáním o PnP, anebo je to v případech, kdy jim příspěvek nebyl přiznán nebo byl odebrán či snížen stupeň míry závislosti,“ uvedl Krása.
Současně poznamenal, že po dobu vyřizování nepobírají žadatelé o příspěvek na péči žádnou jinou dávku, která by jim umožnila zajistit si služby.
„PnP není náhrada hmotné nouze. Je možnost, a to pouze v případech, kdy dojde k okamžitému kolapsu osoby blízké (úraz, nemoc) a taková osoba musí být hospitalizována a po 7 dnech je převezena k domácí péči, aby pečující osobě bylo přiznáno takzvané dlouhodobé ošetřovné, které bylo schváleno zákonem,“ vysvětlil dále Krása.
Stát chce změnit příspěvek na péči. O peníze by přišli příbuzní postižených |
Problém podle něj je v tom, že i vyřízení této žádosti trvá nějakou dobu, ale hlavně, že dlouhodobé ošetřovné může být poskytnuto maximálně v délce 6 měsíců, což v dnešní době již nestačí. „Druhým problémem je, že zaměstnavatel musí dovolit svému zaměstnanci na toto ošetřovné odejít,“ doplnil.
Na dobu řízení má vliv součinnost žadatele
Mluvčí ministerstva Augusta pro iDNES.cz zdůraznil, že lhůta pro prvoinstanční správní řízení na Úřadu práce je 60 dnů a neběží po dobu posuzování zdravotního stavu. Lhůta pro posouzení zdravotního stavu okresní správou sociálního zabezpečení je pak 45 dnů. Pokud vydání posudku brání závažné důvody, lhůta se o 30 dnů prodlužuje.
„Zákonná doba pro rozhodování, včetně posuzování zdravotního stavu, na prvním stupni tak činí 105 až 135 dnů. Co je ale třeba zdůraznit, na celkovou dobu správního řízení má vliv součinnost žadatele. V průměru je celková doba pro vydání příslušného prvoinstančního rozhodnutí asi 104 dnů. K jeho vydání tedy dochází dříve, než je zákonem stanovená doba,“ vysvětlil Augusta.
Fungování systému:
|
Posuzovaní lidé podle něj mohou využívat opravné prostředky, pokud nesouhlasí s rozhodnutím. Správní lhůta pro odvolací orgán je 60 dnů, po dobu posuzování zdravotního stavu je řízení přerušeno.
Rodičovský příspěvek může být čerpán rychleji, shodli se Jurečka s Juchelkou |
„V případě posudkových komisí ministerstva činí základní lhůta 60 dnů a lze ji ze zákona prodloužit stejně jako v případě okresních správ sociálního zabezpečení. V průměru se celková doba odvolacího správního řízení pohybuje do 75 dnů,“ komentoval dále Augusta s tím, že k vydání příslušného druhoinstančního rozhodnutí dochází o 45 dnů dříve, než je zákonem stanovená doba. „Pohybujeme se tedy výrazně pod zákonnými lhůtami,“ doplnil.
Pokud přesáhne délka správního řízení na Úřadu práce zákonnou lhůtu, může to podle Augusty mít více důvodů. „Prodlužování lhůt může však nastat i na straně žadatelů o dávku. Co se týče posuzování zdravotního stavu na okresních správách sociálního zabezpečení, zapojení odborných nelékařských zdravotnických pracovníků od letošního roku zásadně přispívá ke snižování průměrné délky posudkového řízení,“ komentoval dále Augusta.
Chci zvýšit daně lidem s vysokým příjmem, říká vicepremiér Jurečka |
Nejvíce je podle jeho slov zkrácení patrné právě v oblasti příspěvku na péči, kde se průměrná délka posudkového řízení během měsíce března snížila o 6 dní a v průběhu dubna o další 3 dny na průměrných 57 dnů. Největší část nevyřízených případů po lhůtě na okresních správách sociálního zabezpečení souvisí podle Augusty s tím, že se čeká na provedení vyšetření a doložení lékařských nálezů.
„Menší část případů čeká na vyřízení z důvodu omezených kapacit lékařské posudkové. Díky organizaci práce, kdy jsou žádosti vyřizovány dle aktuálních personálních kapacit napříč celou Českou republikou, podíl těchto případů významně klesá,“ doplnil za resort.
