Tylihulská větrná elektrárna je na cestě se stát největší větrnou elektrárnou ve východní Evropě. Už nyní však drží jedno prvenství. Je jedinou větrnou elektrárnou postavenou během vojenského konfliktu.
„Konstrukce této větrné elektrárny signalizuje, že je možné stavět i během války. Takové projekty musí existovat, pro nezávislost naší země,“ ocenil zařízení, která se nacházejí asi 96 kilometrů od frontové linie, gubernátor Mykolajivské oblasti Vitalij Kim.
„Tylihulská větrná elektrárna je symbol ukrajinského odporu vůči ruským pokusům podrobit si Ukrajinu. S takovými projekty můžeme vybudovat zelenější a čistší Ukrajinu a stát se klíčovým partnerem v evropské energetické budoucnosti,“ uvedl generální ředitel ukrajinské energetické skupiny DTEK Maxim Timčenko. „Rozvinutím infrastruktury založené na distribuované spíše než centralizované výrobě elektřiny vytvoříme dodávky energie, které jsou odolnější a stabilnější,“ věří Timčenko.
Ruský mráz prohrál. Jak navzdory válce zůstala ukrajinská energetika v chodu |
Ukrajina se potýká s výpadky elektřiny způsobenými ruskými údery na její energetickou soustavu. Větrné turbíny vnímá jako možnou cestu obrany proti ruským útokům. Zatímco jedna přesně zacílená střela může vyřadit klasickou elektrárnu z provozu a silně poškodit centralizovaný systém, u její větrné sestry je to obtížnější. Aby Rusové zničili větrné turbíny rozeseté od sebe v dostatečné vzdálenosti, potřebovali by tucty střel. Transformační stanici lze též rychleji opravit než elektrárnu, vysvětluje list The New York Times.
Práce na zařízení začala ke konci roku 2021, první turbínu postavili v únoru 2022, tedy ve stejný měsíc, kdy vypukla válka. Ta pak výstavbu na čas zastavila. Ruský postup v Mykolajivské oblasti přinutil personál k evakuaci. Všichni zahraniční pracovníci odjeli pryč a vzali při tom své vybavení nutné ke zvedání těžkých věcí. Každá větrná turbína váží asi 800 tun.
Každým wattem vzdorujeme. Ukrajinské elektrárny drží v chodu nenápadní hrdinové |
V létě 2022, po vytlačení vytlačení Rusů z oblasti, obdržel manažer elektrárny Evženij Moroz telefon od šéfa, aby začal na zařízení znovu pracovat. „Začal jsem volat chlapy, se kterými jsem pracovat, abych zjistil, kde jsou, kteří stavitelé stále operují a zda jsou na Ukrajině stále jeřáby schopné zvednout sto tun.“ Jeden nalezli a začali používat. Přezdívají mu „malý drak“.
Na stavbě elektrárny pracovalo až 650 lidí. Personál musel mít nasazené neprůstřelné vesty, od srpna 2022 až do dubna tohoto roku strávil přes 300 hodin v protileteckých krytech, uvedla skupina DTEK.
První fázi stavby už dokončili. Devatenáct turbín má celkový výkon 114 megawattů. Ročně vyrobí až 390 milionů kWh elektřiny, čímž poskytuje energii 200 tisícům domácnostem. DTEK plánuje, že ve druhé fázi vzroste počet turbín na 64, celkový výkon tak vystoupá na 500 megawattů. Zařízení by se tak stalo největším ve východní Evropě.
Z Ukrajiny znovu proudí elektřina a obilí, evropští farmáři protestují |
List The Guardian píše, že Ukrajina během války dokázala vybudovat víc pevninských větrných turbín než Anglie. V té postavili dvě větrné turbíny, v Ukrajině mezitím devatenáct.
Ukrajina se začala k obnovitelným zdrojům silně obracet po ruské invazi na Krym v roce 2014. Kyjev se snažil co nejvíce odpoutat od závislosti na importu ruské energie. Záležitost se stala ještě naléhavější loni po zahájení plnohodnotné ruské invaze. „Válka to urychlila,“ říká Hanna Zamazejevová, vedoucí ukrajinské vládní agentury pro energetickou účinnost.
Cesta k zelené Ukrajině ale není snadná. Rusové zabrali tu část země, kde je umístěno 90 procent elektráren využívajících obnovitelné zdroje. Vize svobodné, zelené a energeticky soběstačné Ukrajiny tudíž jde ruku v ruce.
