Změna by mohla pomoci dosáhnout lepšího vzdělání žákům, kteří jinak své vzdělání končí na základní škole. A také odbourat sociální bariéry ve školství. V Česku totiž úroveň dosaženého vzdělání stále hodně souvisí s tím, jaké má rodina příjmy, a vzděláním rodičů.
Podle odborníků by delší docházka do školy také přiblížila české školství k běžné praxi v zahraničí. V některých zemích je povinné i celé středoškolské vzdělání. Vzdělávací trendy totiž vedou k prodlužování období, po které se děti vzdělávají společně. Zároveň se posouvá i věk, ve kterém si vybírají budoucí zaměření.
Odchod jsem tajně chystal dva měsíce, prozradil Balaš. Teď chce řídit drony |
Jak dlouho by se nově mohlo chodit do školy, ještě jasné není. Variant je více. Debata se nyní povede o tom, zda se zachovají 9. třídy základní školy, kolik povinných let by mělo být středoškolských nebo jak se to dotkne víceletých gymnázií.
Povinná střední škola
Prodloužení docházky už v březnu navrhla poslankyně z ODS Renáta Zajíčková. Konkrétně si umí představit, že by se zrušily deváté třídy a nahradily by se dvěma povinnými ročníky střední školy.
„Řada odborníků, rodičů, a dokonce i žáků se shoduje na tom, že devátý ročník se postupně stal pouze čekáním na střední školu,“ vysvětlila Zajíčková s tím, že by se úpravou nastartovala reforma středního školství.
Návrh Zajíčkové patří mezi zvažované modely, které představil i Bek. Ten nastínil návrhy dva: 8+2 nebo 8+2+2. Tedy osm let povinné základní školy plus zbylé dva nebo čtyři roky na střední. Povinná školní docházka by tak mohla být desetiletá nebo i dvanáctiletá. Zároveň Bek počítá i s tím, že zůstane povinný předškolní rok ve školkách.
Bek nastínil nové přijímačky na střední. Žáci přestanou váhat, školu jim určí |
„Nabízí se různé modely toho, jaký čas bude věnován základnímu a střednímu školství, ale mně se zdá nejrozumnější de facto návrat k něčemu, co jsme tady měli před rokem 1990. Základní škola by trvala osm let, ale pak by byly ještě dva roky povinné střední školy, i když si myslím, že většina dětí by střední školu měla dokončit celou. Ale povinná část, tak jako v řadě jiných zemí, by trvala první dva roky střední školy,“ přiblížil Bek.
Podporu má myšlenka kromě ODS a STAN i u lidovců. „Úvaha pana ministra Beka je jistě na místě. Mimo jiné proto, že v některých regionech až bezmála 20 procent žáků končí se základním vzděláním. A to má významné dopady na ně samotné a jejich uplatnitelnost na trhu práce, ale má to velmi negativní dopady společenské,“ upozorňuje místopředseda poslaneckého výboru pro vzdělání Marek Výborný (KDU-ČSL).
Dodal ale, že reforma nebude jednoduchá: „Změnu nejde udělat z roku na rok.“
16. května 2023 |
Rodina a školní úspěch
Delší docházka by mohla podle Beka odstranit sociální nerovnosti, kdy by systém vtáhl i ty žáky, kteří se nyní ani nepokusí o vstup na střední školy. Tím by se podle resortu školství mohla zvýšit jejich šance pokračovat v dalším studiu třeba na vysoké škole a dosáhnout lepšího profesního uplatnění.
Jak ukázala například studie společnosti PAQ Research, úspěšnost žáka v Česku silně závisí na tom, v kterém regionu a v jakém sociálním zázemí se dítě narodí. České děti z chudšího prostředí zaostávají ve vzdělání dokonce více, než je tomu v jiných postkomunistických zemích.
Slíbené peníze nejspíš nedostane nikdo z učitelů, odbory čeká jednání s Bekem |
„Prodloužení povinné školní docházky pomůže těm žákům, kteří by na střední školu jinak nešli a ze systému zbytečně vypadli,“ souhlasí také programový ředitel organizace EDUin Miroslav Hřebecký.
Podotýká ovšem, že o rušení 9. třídy je ale potřeba ještě přemýšlet, a to i s ohledem na právě probíhající revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, který zatím s devítkou počítá.
