Poslechněte si celý rozhovor s Lenkou Královou v Kontextu:
„Pracuji jako softwarová vývojářka ve velké americké firmě a mě tam respektují jako Lenku, ale mladí lidé jsou odkázáni na vstřícnost vedení školy a zda bude respektovat, že používají nové jméno a rod. Mnoho učitelů mylně tvrdí, že musí užívat jméno v občance, ale není zákon, který by jim to zakazoval nebo nařizoval,“ zdůrazňuje pozitivní dopad, který může mít novela na mladistvé.
Smyslem tranzice podle Lenky Králové není zbavit se reprodukčních orgánů nebo plastika intimních partií, ale cítit se dobře ve svém těle. Některým postačí pouze hormonální terapie (jako právě Lenka) a někteří potřebují pro dosažení přijetí sebe sama operaci penisu či vagíny.
Většinu trans lidí ale spojuje jedno přání: aby stát a úřady uznali jejich identitu bez ohledu na podstoupení invazivních operací, které by měly být dobrovolné.
Protože pro úřední změnu pohlaví a jména je dnes vyžadována kastrace (tedy odebrání varlat anebo vaječníků), velká část trans komunity v čele s Královou má stále staré jméno a pohlaví v občanském průkazu.
Absurditu nařízení ilustruje i to, že „je spousta trans mužů a několik trans žen, kteří si nechali odebrat jen vaječníky nebo varlata, takže máme v Česku několik žen s penisem, které mají eFko v občance.“
A následky provedení operace jsou značně alarmující. „Nekróza, praskání stehů, trvalá inkontinence, ztráta sexuální citlivosti. To jsou asi všechny nejčastější věci, které se potom stávají,“ vyjmenovává Králová. A logicky také neschopnost mít děti.
Králová zdůrazňuje, že tranzice nesouvisí, navzdory obecnému přesvědčení, se sexem, ale s identitou. Právě proto se přestal používat výraz „transsexuál“, protože naznačuje jakousi linku mezi sexuální orientací a pohlavní identitou. Podle jejích slov i některé trans osoby přestanou po tranzici sex provozovat.
Přesto ale, pokud chtějí začít brát hormony, musí pravidelně docházet k sexuologům a podrobit se extrémně intimním otázkám na jejich sexualitu. Na základě dopisů spolku Transparent Lenka Králová varuje, že lidé ze sexuologických ordinací odcházejí traumatizovaní.
„Jakým způsobem provozuji sex, na co myslím při masturbaci, kdy jsem se začala sama uspokojovat. Na to se ptají. Měla jsem před čtyřicítkou, tak jsem nad tím mávla rukou, ale stejně tak se ptají čtrnáctiletých dětí,“ podivuje se a dodává, že nikde jinde na světě se návštěvy sexuologa nevyžadují.
Podle Králové by pro hormonální terapii měla stačit návštěva endokrinologa, případně i klinického psychologa, jehož potvrzení o stavu pacienta spolu s čestným prohlášením by mělo otevřít cestu ke změně údajů v občanském průkazu.
Kde se zrodila domněnka, že operaci chtějí všichni? Čím Královou během jejich schůzky překvapil ministr Pavel Blažek? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!
