„Tzv. čára o níž Chvilkaři hovoří, překročena nebyla, vycházejí z mylných informací. V reakci na jejich otevřený dopis jim také otevřeným dopisem odpovím,“ sdělil ČTK Blažek. Ministerstvo spravedlnosti dnes rovněž zveřejnilo odpovědi na interpelace poslanců. „Pokud ministerstvo zpracovává odpověď na interpelaci poslankyně či poslance, požaduje součinnost od soudů a státních zastupitelství. Jedná se o léta zavedenou praxi a vychází ze zcela jasného zákonného nastavení vztahů mezi těmito složkami,“ upozornil mluvčí úřadu Vladimír Řepka. Blažek už dříve uvedl, že k brněnskému případu obdržel několik interpelací z více politických stran.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) Blažek jednal v souladu s povinnostmi ministra, když o informace z případu požádal. Na počátku března řekl, že důvody pro odvolání Blažka nevidí. Podle Milionu chvilek reprezentanti vládní koalice Blažkův střet zájmů bagatelizují.
Čáru před sídlem úřadu ve Vyšehradské ulici namaloval spolek smývatelnou barvou. Před budovu zástupci spolku také přinesli transparent s nápisem Nepřekračujte červenou čáru.
Blažek žádal o informace o kauze, ve které podle serveru Seznam Zprávy figurují jeho známí, čtyřikrát. Žádosti byly adresovány jak nejvyššímu státnímu zástupci Igoru Střížovi, tak i vrchnímu státnímu zástupci v Olomouci. Stříž už dříve Seznam Zprávám a Deníku N řekl, že mu Blažkovy žádosti nepřijdou šťastné. Blažek střet zájmů odmítl.
Podle serveru Seznam Zprávy Blažek žádal i jména soudců, kteří rozhodovali o vazbě či o domovních prohlídkách. Ministr na Twitteru už dříve uvedl, že jde o běžný zákonný postup při vyřizování stížnosti.
Dotaz není zásah, ohradil se Blažek proti obvinění z vměšování do živé kauzy |
Policie loni na podzim v Brně zasahovala kvůli bytům a městskému majetku vícekrát. Počátkem října v souvislosti s privatizací bytů na radnici městské části Brno-střed obvinila osm lidí v čele s politikem ODS Otakarem Bradáčem. V polovině října pak zadržela skupinu lidí v souvislosti s pokusem o ovládnutí černovické pískovny.
Spolek Milion chvilek v roce 2019 zorganizoval řadu demonstrací kvůli jmenování tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešové. V dubnu totiž rezignoval její předchůdce Jan Kněžínek (ANO), stalo se tak v době, kdy žalobci informovali o návrhu na podání obžaloby v kauze Čapí hnízdo, která se týkala tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Vyvrcholením byla dvě více než čtvrtmilionová shromáždění na Letné v červnu a listopadu.
Proti Benešové spolek pořádal demonstrace i v roce 2021, a to kvůli odchodu nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který mezi důvody svého konce označil i nátlak ze strany ministryně.
Červená čára před ministerstvem spravedlnosti = symbol hranic demokratického hřiště, které @blazek_p svým střetem zájmů překračuje. Ohrožuje tím důvěru lidí v politiku. To je nepřijatelné. Proto se proti tomu budeme vymezovat tak dlouho, dokud bude ve funkci. #ZaCervenouCarou https://t.co/pDb3bGBtTA
