Poslechněte si celý rozhovor s právníkem Bonušem v Kontextu:
„Místo aby ministr Blažek vzal hotový zákon, který byl vcelku kvalitní, a znova ho předložil do Sněmovny, dal tomu všemu na nějakou dobu stopku,“ vysvětluje příběh zákona právník Věnek Bonuš.
S nadsázkou dodává, že následně Blažek opět zákon zadal připravit, ovšem s novým zadáním. „V zásadě něco jako ‚Vykuchejte ho až na kost, ať si jen odškrtneme povinnost‘,“ říká Bonuš.
Věnek Bonuš (1991)Analytik a právník Rekonstrukce státu. Odborně se věnuje nejen ochraně oznamovatelů, ale také veřejným zakázkám, dlužnictví a sociálním tématům, environmentálním otázkám a zemědělství. Vystudoval Právnickou fakultu na Univerzitě Karlově a politologii na Filozofické fakultě tamtéž. |
V původní verzi zákona byla podle Bonuše nevhodně nastavená ochrana oznamovatelů korupce, když nechtěli takové chování hlásit ve své organizaci.
„Měli se obracet na ministerstvo spravedlnosti. To jsme nepovažovali za vhodné, protože resort je podřízen ministrovi, tedy politikovi a kdyby se oznámení týkalo právě ministerstva nebo politiky, nemuseli by lidé mít důvěru, že se s podnětem naloží správně,“ shrnul obavy právník a analytik.
V zákoně zůstává určitá ochrana oznamovatelům korupce a dalšího nekalého jednání, takzvaných whistlblowerů. „První pilíř je, že člověk má komu takové jednání oznámit. Tedy ve své firmě, organizaci, úřadě nebo externě ministerstvu spravedlnosti. Další důležitou částí je jeho nepostižitelnost, že taková oznámení podal,“ jmenuje právník.
To Bonuš považuje za důležité. „Mohou čelit různým ústrkům na pracovišti, přeřazení na nevyhovující práci, snížení mzdy. Zákon tato takzvaná odvetná opatření výslovně zakazuje,“ zdůraznil s tím, že zároveň je zakázané totožnost oznamovatele odhalit.
Nedonášejí. Oznamují nekalosti. Jak v Česku funguje whistleblowing |
Blažkova úprava zákona ale vyžaduje, že součástí podání podnětu musí být datum narození a podpis oznamovatele. „Jde o možnost anonymity, která je v ochraně oznamovatelů zcela běžná. Na Západě má už desítky let tradice, v řadě tuzemských firem to tak také funguje, třeba i v České poště. A lidé z praxe říkají: ‚Anonymita je nezbytnou součástí‘,“ zdůrazňuje právník.
Pod šéfa resortu spravedlnosti spadají i další nové zákony. Například novela o státním zastupitelství. „Šokovalo nás, co předložil. V minulém volebním období se konaly statisícové demonstrace za nezávislost justice. Současná vláda, tehdy v opozici, předložila návrhy na posílení nezávislosti státního zastupitelství - třeba by nebylo možné odvolat nejvyššího státního zástupce jinak než v kárném řízení. Tohle vše ale je porušeno návrhem, který aktuálně ministr Blažek předložil,“ dává Bonuš příklad.
Jak anonymně nahlásit korupci? Nejde si přes oznámení vyřizovat účty a zneužívat je? Jak politici vysvětlují, proč zůstal zákon „vykuchaný“? A jak to bude dál s novelou o státním zastupitelství? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!
