„Dokument je určený zejména pro širokou veřejnost se zájmem o přírodu. Snažíme se v něm popsat, kdo je lesník a co je jeho práce. Zároveň srozumitelně nabídnout současné poznatky lesnické vědy, které mají klíčovou roli v budoucnosti našich lesů,“ vysvětlil děkan Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze Róbert Marušák.
Dokument, který klade otázky týkající se vitality a udržitelnosti českých lesů a nachází na ně odpovědi nejen ve světě současných vědeckých objevů a technologií, vznikl ve spolupráci s Lesy ČZU, Městskými lesy Hradec Králové, Arcibiskupskými lesy a statky Olomouc a Nadací dřevo pro život.
Kůrovec útočí na další stromy, pomáhá mu sucho. Kalamita má být horší než loni |
„Potřebujeme lidem říct, že lesník rozhodně není škůdce, ale právě naopak. Bez něj by v něm nenašli řadu služeb, které jsou pro ně častokrát samozřejmé,“ dodal ředitel Městských lesů Hradce Králové Milan Zerzán.
Film mohou diváci sledovat v premiéře 21. března od 21:10 hodin na ČT2, v repríze pak o den později. Dokument bude přístupný i na YouTube kanále Fakulty lesnické a dřevařské ČZU a na platformách České televize.
„Termín pro premiéru filmu nebyl vybrán náhodně. Dne 21. března oslavíme jubilejní 10. ročník Mezinárodního dne lesů OSN a při této příležitosti je tak více než vhodné představit veřejnosti, jaké aktuální vědecké poznatky využívá dnešní moderní lesnictví v době měnících se přírodních podmínek způsobených probíhající klimatickou změnou,“ přiblížil autor námětu filmu Radim Löwe z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU.
Kůrovec či sucho
Dokument například naznačí, jak by měl vypadat les budoucích generací či jak vědci plánují bojovat s kůrovcem. Vědcům se podařilo popsat genom kůrovce a vyvíjí repelentní přípravek proti tomuto škůdci.
„Repelentní přípravek proti kůrovci je založen na přírodních látkách z listnatých stromů a z mladých smrků a byl úspěšně testován v univerzitních lesích při ochraně jednotlivých smrků i celých porostních stěn,“ popsal ředitel Lesů ČZU Zdeněk Macháček.
Je klidně možné, že za pár let budeme mít naopak vody moc, říká prorektor ČZU |
Další výzvou je pak sucho a nedostatek vody. Jednou z možných cest by mohl být hydrogel, tedy látka, která dokáže intenzivně nasávat vodu. „Začali jsme s testy v polopouštích a zjistili jsme, že na nich díky hydrogelu jsme schopni úspěšně pěstovat stromy,“ popsal Jan Macků z Katedry lesnických technologií a staveb Fakulty lesnické a dřevařské ČZU.
S řešením důsledků klimatické změny pak mohou pomoci i objevy vědců zabývajících se dálkovým průzkumem Země. Díky dronům je možné monitorovat zdravotní stav lesů nebo vývoj kůrovcové kalamity.
