Podle původního rozsudku z roku 1899 byl židovský mladík Leopold Hilsner odsouzen za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové k trestu smrti. Podle Müllera by k obnově procesu mohla vést nová zjištění vyplývající z dosud nezveřejněných materiálů uložených ve Státním okresním archivu v Jihlavě.
Proces, který skončil podle řady historiků justičním omylem či justiční zvůlí, tehdy provázely zfanatizované veřejné mínění a štvavá mediální kampaň. Aféra známá jako hilsneriáda se začala odvíjet od vraždy devatenáctileté Anežky Hrůzové koncem března 1899 v Polné u Jihlavy, za níž byl bez přímých důkazů odsouzen k smrti židovský mladík Leopold Hilsner.
Proti vlně antisemitismu bojoval tehdy i Tomáš Garrigue Masaryk, který pomohl ke zmírnění Hilsnerova trestu. Po 19 letech ve vězení za vraždu dostal Hilsner císařskou milost, ale rehabilitován nikdy nebyl. První proces s Hilsnerem začal v Kutné Hoře 12. září 1899.
„Podnět (na podání návrhu na povolení obnovy řízení) jsme obdrželi a zabýváme se jím, obdržel jsem ho dnes ráno,“ řekl ČTK státní zástupce Jan Fichtner.
Nové listiny objevila ředitelka archivu
Povolení obnovy řízení je podle Müllera jednou z cest, jak se domoci nového projednání činu, o jehož pachateli existují pochybnosti. V roce 2020 obnovu řízení nepovolilo státní zastupitelství v Českých Budějovicích. Dospělo k závěru, že neexistují nové skutečnosti, které by k tomu opravňovaly.
„Ale listiny, které objevila paní ředitelka (jihlavského archivu Renata Pisková), nebyly dosud známy. Dokonce píše, že ani v odborné literatuře o nich není zmínka, tak jsem je podal krajskému státnímu zastupitelství v Jihlavě jako podnět, aby podali návrh na povolení obnovy,“ řekl Müller. Očekává, že o podnětu bude rozhodnuto do měsíce.
11. srpna 2020 |
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvNové dokumenty jsou podle Piskové součástí dosud nezpracovaného archivního souboru Četnická stanice Polná 1857-1943. Dokumenty se týkají klíčového svědka Petra Pešáka nebo Josefa Zatřepálka, o kterém se podle Müllera uvažuje jako o možném pachateli.
Z dokumentů vyplývá, že se hledá Zatřepálkova pracovní knížka, měla mu poskytnout alibi, být důkazem, že byl v době vraždy jinde. Další z dokumentů jeho alibi zpochybňuje. Listiny jsou z let 1910 a 1913, kdy už byl Zatřepálek ve vězení kvůli jinému sexuálnímu trestnému činu.
„Musíme se držet při zemi, jenom jsem dohledala dokument, o kterém já se domnívám, že nebyl (v odborné literatuře) citován. Když není citován, asi zřejmě nebyl k dispozici,“ řekla Pisková.
„Zájem věc znovu řešit stále existuje“
Müller se snaze revidovat Hilsnerovo odsouzení věnuje dlouhodobě. Na začátku byla jeho návštěva výstavy v Polné věnované vraždě z konce března 1899. Bylo na ní uvedeno i to, že v roce 1998 byl případ přezkoumáván ministryní spravedlnosti, která konstatovala, že Hilsnerova práva při procesu byla porušena, revidovat je ale českými soudy nelze, protože odvolání tehdy řešil soud ve Vídni, tedy dnes již na území jiného státu.
Paralelou s jiným případem, kdy se odvolací soud nacházel ve slovenském Trenčíně, ale nejprve rozhodl soud v Brně, dospěl Müller k názoru, že by se české soudy mohly zabývat i Hilsnerovým souzením. Vražda se nejprve řešila v Kutné Hoře, později v Písku.
„Ale (tehdejší) paní ministryně (spravedlnosti Marie Benešová) mi odpověděla, že určitě tam spravedlivý proces nebyl, je to stará věc a nikdo na tom už dnes nemá zájem, protože tady už nejsou žádní blízcí příbuzní,“ řekl Müller.
Soud nebude znovu řešit 120 let starý případ Leopolda Hilsnera |
Zájem opětovného řešení věci podle něho ale pořád existuje. Mimo jiné ho má vnuk někdejšího Hilsnerova opatrovníka a někteří další lidé včetně historiků. Osvětlení případu je podle Müllera i ve veřejném zájmu, protože je dosud zneužívaný k antisemitským projevům.
„Řekl bych, že by to bylo uctivé i vůči Tomáši Garrigue Masarykovi, který si s tím svoje také užil,“ uvedl advokát. Masaryk bojoval proti tehdejší vlně antisemitismu, který vražda spáchaná údajně členem židovské komunity vyvolala. Müller také usiluje o to, aby stížnost pro porušení zákona v případu podal současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), čeká na ministrovu odpověď.
