Zatímco Čína trvala na tom, že bílá koule, která se minulý týden vznášela nad USA, byla zbloudilým meteorologickým balónem, Washingtonu uvedl, že jde o špionážní zařízení nasazené Pekingem k sledování citlivých armádních oblastí.
Mimo jiné vojenské základny v Montaně, která je domovem sila mezikontinentálních balistických raket. Čína se v pondělí k balónu a jeho dvojčeti nad Latinskou Amerikou přiznala, odmítla ale tvrzení, že jde o špionážní prostředek s tím, že jde o zařízení pro meteorology. USA v sobotu první balón sestřelila.
Američané pátrají po zbytcích čínského balónu, hledají špionážní techniku |
Proč balóny v dnešní době získávají na popularitě vysvětluje John Blaxland, profesor mezinárodních bezpečnostních a zpravodajských studií na Australské národní univerzitě a autor knihy Odhalování tajemství.
„Nyní, když se vynalézají lasery nebo kinetické zbraně k zaměřování satelitů, dochází k oživení zájmu o balóny. Nenabízejí stejnou úroveň trvalého dohledu jako satelity, ale je snazší je získat a jejich vypuštění je mnohem levnější, než v případě satelitů, protože ty musí vynést vesmírná loď, což stojí minimálně desítky milionů dolarů,“ uvedl Blaxland. „Pod balon můžete zavěsit jakoukoli technologii,“ dodal.
Podle Davida DeRochese, profesora Centra pro strategická studia Blízkého východu a jižní Asie na Univerzitě obrany ve Washingtonu, mohou být sledovací balóny také schopny shromažďovat elektronické signály, „vidí“ skrze mraky a zachytí šifrovanou komunikaci.
Námořnictvo USA pátrá po troskách špionážního balónu u Myrtle Beach na pobřeží Jižní Karolíny.
„V moderní době, věku satelitů nabízejí špionážní balóny mnoho různých čidel, špičkových optických prvků, které umí pořídit detailní a čisté fotografie. Navíc ale dokážou zaznamenávat veškerý komunikační provoz. Vyhodnotí i radarové odrazy a celkovou schopnost systémů detekce protivzdušné obrany,“ řekl Iain Boyd, profesor leteckých inženýrských věd na Coloradské univerzitě.
Vyvodíme důsledky, hrozí Čína poté, co Američané sestřelili její balon |
Dále doplnil, že podobně sofistikovaná technika má i naváděcí zařízení včetně motorů a vrtulí. Tím nepřímo vyvrátil tvrzení Číny o zbloudilém, meteorologickém balónu. Varovným signálem může být právě detekce radarového provozu. „Pokud by Čína chtěla někdy zahájit útok na Spojené státy, identifikace, klasifikace a následné vyhodnocení schopností detekce by mohla být výraznou pomocí,“ dodal Boyd.
Lepší snímky, než ze satelitu
I přes to, že satelity poskytují velmi podrobné snímky, mají své limity. Jedním z nich je rychlost, kdy Zemi oblétnou za 90 minut, tím nebude nikdy snímek tak dokonalý a ostrý, jako u téměř statického balónu, který je jen v o něco vyšší výšce, než je komerční letový provoz,“ dodal Boyd.
Zatímco v minulosti byly balony s posádkou naplněny vodíkem (později i heliem) a připoutány k ocelovému lanu s navijákem vystoupaly obvykle do výšky 1 000 až 1 500 metrů, v dnešní době jsou špionážní balony vybaveny špičkovými sledovacími zařízeními a mohou se vznášet až ve stratosféře (mezi deseti až 50 kilometry), tedy výše, než létají komerční letadla.
Satelity létají v nízké oběžné dráze Země, tedy mezi 160 kilometrů. Nevýhoda balónu je ale v tom, že se dá daleko snadněji sestřelit.
Satelitní snímek lodi Razoni v syrském přístavu Tartús. (16. srpna 2022)
Podle úředníků z Pentagonu sestřelený balón výrazně nezvýšil zpravodajské schopnosti Pekingu nad rámec již existujících vládních prostředků satelitního sledování. Odborníci dále upozorňují, že Čína využívá ke špionáži „zadních vrátek“ různých zařízení, včetně mobilních telefonů, prvků takzvané inteligentní domácnosti a také sociálních sítí a platforem – například TikToku.
Balónů bylo více, i za vlády Donalda Trumpa
Američtí představitelé také odhalili, že balóny cizích zemí vstupující do vzdušného prostoru USA, byly v posledních letech poměrně běžné, přičemž vysoký představitel obrany řekl redaktorům Al Džazíry, že čínské pozorovací (špionážní) balóny prolétly nad Spojenými státy alespoň třikrát během vlády bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který nastoupil do úřadu v lednu 2017 a odešel v lednu 2021.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken na návštěvě Kyjeva (19. ledna 2022)
Bezpečnostní analytik, profesor Michael Clarke vidí v nasazení špionážního balónu jasný vzkaz. „Myslím, že to je výzva,“ řekl televizi Sky News. „Zřejmě jde o reakci na americkou dohodu s Filipínami o využívání jejich vojenských základen v blízkosti Číny. Signalizují Američanům, že pokud se k ní budou přibližovat, budou se svou špionáží agresivnější,“ dodal. Pentagon se podle něj snažil hozenou rukavici nezvedat, nedělat z toho větší aféru. To se ovšem sestřelením změnilo.
Jak to do budoucna ovlivní vztahy obou zemí není jasné. Americký ministr zahraničí Antony Blinken kvůli incidentu odložil plánovanou návštěvu Pekingu. Stalo se tak jen pár hodin, než měl nasednout do letadla.
Špionážní balóny se používají staletí
Nejstarším dochovaným balónem podobného typu je francouzský L’Intrépide z roku 1795. Francie pozorovací balóny použila i ve francouzsko-rakouské válce v roce 1859 a ve Spojených státech se využívaly během občanské války v 60. letech 19. století. Za druhé světové války je používala například japonská armáda jako nosiče zápalných bomb nad území USA.
Spojené státy po druhé světové válce spustily přísně tajný projekt Mogul, který je využíval k detekci zvukových vln vznikajících při sovětských jaderných testech. Podle oficiální vyšetřovací verze jeden z těchto balónů určených pro detekci zvukových vln havaroval v roce 1947 u jihoamerického města Roswell ve státě Nové Mexiko, různé nepotvrzené spekulace ale hovoří o létajícím talíři a o nálezu mimozemských těl.
Na projekt Mogul navázali Američané v 50. letech projektem Genetrix, při kterém vypouštěli pozorovací balony nad Čínu, východní Evropu a SSSR za účelem pořizování leteckých snímků a shromažďování zpravodajských informací.
V posledních letech používaly špionážní balony například spojenecké síly ve válkách v Iráku a Afghánistánu.
