Jeho smrt potvrdil mluvčí španělské skupiny Puig, která vlastní značku nesoucí jeho jméno.
Původní profesí architekt měl pověst muže, který udělá kus módního oděvu ze všeho, co mu přijde pod ruku. Kromě plastů a kovů navrhl šaty například z papíru, zrcátek, kovových kroužků, ale třeba i z čokolády. Ve světě módy je považován za futuristu a vizionáře. Jako první nechal své kolekce předvádět v rytmu hudby a byl i prvním, kdo na přehlídková mola přivedl modelky černé pleti.
Rabanne se díky své matce, která pracovala pro návrháře Cristóbala Balenciagu, od útlého věku ponořil do světa módy. Rodilý Bask přesídlil již v dětství do Francie, nejprve do Bretaně a posléze do Paříže, kde si pak za studií přivydělával navrhováním šperků a doplňků pro významné módní domy, jako je Dior, Givenchy a Balenciaga.
Módní svět přišel o návrhářskou ikonu. Zemřela matka punku Vivienne Westwoodová |
V roce 1966 si Rabanne otevřel vlastní módní salon a postupně se vypracoval do úzké skupiny nejprestižnějších návrhářů tzv. haute couture (vysoké krejčoviny). Sám uváděl, že při navrhování šatů uplatňoval „architektonický“ a moderní přístup.
V roce 1968 například navrhl slavné zelené šaty pro herečku Jane Fonda do ikonického sci-fi filmu Barbarella.
Později přešel na modelovou konfekci a výrobu luxusních doplňků a parfémů. Aby mohl v roce 1969 uvést na trh svůj parfém, spojil návrhář v roce 1968 své síly se španělskou skupinou Puig, které posléze v roce 1986 svůj módní dům prodal. V roce 2006 představil svou první cukrářskou kreaci.
Francouzský deník Le Monde o Rabanneovi napsal, že jeho odvážný výběr materiálů, průkopnická vize a tvůrčí svoboda ovlivnily celou generaci módních návrhářů. Jeho skutečnou vášní ale podle listu bylo věštění. Rabanne strávil poslední léta svého života v Bretani.
Nahotinku Barbarellu čeká nové dobrodružství |
„Vím, že v historii módy budu mít vždy své místo. Je to nutné z jednoho důvodu - jsem ve všech slovnících, protože jsem do světa módy zavedl nové materiály. Vytvořit první šaty z kovu, papíru, lisovaného plastu - to je můj odkaz,“ řekl v roce 2002 listu The New York Times.
