Před téměř osmnácti lety pracovala Hana Hrušková Táborská v kanceláři v účetním oddělení, když ale její dědeček vážně onemocněl, rozhodla se mu splatit veškerou jeho lásku a pět let o něj pečovala. Jak vysvětluje, nikdo jiný v rodině se nelehkého úkolu zhostit nechtěl.
V té době si uvědomila, že pomoc druhým lidem je přesně tím povoláním, kterému by se ráda věnovala i v budoucnu, a tak když se jednou potkala na chodbě zdravotního střediska s vedoucí oblastní charity Červený Kostelec, rozhodla se vyslyšet její prosby a na dva měsíce jim šla pomoct.
Kancelářskou práci tak vyměnila za pomoc lidem v terénu a své zaměstnání si nemůže vynachválit. „Vidíte, a teď tam začínám třináctý rok,“ směje se Hrušková Táborská s tím, že je to i o skvělém kolektivu. „Ráno se sejdeme v kanceláři. Paní šéfová nám vždy řekne něco pozitivního, rozdá úkoly. Od nákupu přes hygieny, rozvoz obědů, aktivní pohyb se seniory. Čteme jim, pečeme dortíky, děláme jim kavárničku, povídáme se s nimi,“ vyjmenovává své každodenní aktivity.
Vstřebávala jsem příběhy i zkušenosti klientů, říká pečovatelka roku |
Přestože pečuje o seniory, tvrdí, že na práci není nic náročného. „Máme seniory s kolegyněmi rády, jinak bychom to nemohly dělat,“ vysvětluje s tím, že za ocenění Pečovatelka roku v kategorii cena veřejnosti vděčí i svým klientům.
„Posílali mi hlasy a neustále se mě ptali, kdy budou výsledky. Ve vlaku jim pak všem musím napsat,“ řekla se slzami v očích krátce po předání ocenění. „Znamená to pro mě strašně moc, mám ty lidi ráda a oni mají rádi mě. Musím to pak s nimi oslavit,“ pokračovala dojatě.
Slzy na pódiu a vzpomínky na dědu
Coby oslavu plánuje nealko přípitek, objetí a radování se. „Určitě z výhry budou mít velkou radost,“ věří.
Hrušková Táborská byla nominovaná svojí organizací do kategorie pracovník terénních služeb. Když pak spolu s ostatními stála na pódiu a moderátoři četli její profil, měla zamyšlený výraz a v očích slzy. Přestože v dané kategorii zvítězila jiná pracovnice, nikdy na okamžik na pódiu nezapomene.
„Pořád na dědu vzpomínám. Vždyť dnes jsem tady díky němu, tak jsem to probrečela,“ přiznala, zatímco se jí v očích opět leskly slzy. Nakonec si odnesla cenu veřejnosti, což je pro ní také velké zadostiučinění.