Jde o rozšíření práva vlády vyslat vojáky do zahraničí na maximálně 60 dnů bez souhlasu Parlamentu. Přibýt má možnost vlády to udělat v případě ochrany života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky. Na jednání výboru dorazil s ministryní obrany Janou Černochovou i náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Babiš ještě jako premiér hájil snazší rychlé vysílání speciálních jednotek
Andrej Babiš v roce 2019 jako premiér řekl, že problémy s legislativou se týkají případného rychlého vyslání speciální jednotky do zahraničí. „Pokud by se něco stalo, bylo potřeba rychle rozhodnutí, tak je to dost složité, komplikované,“ poznamenal s tím, že nutnost vyslání jednotky může být v řádu hodin a může i nastat potřeba tajné operace. Jeho slova předčítala poslancům v úterý ministryně.
„Nechci je tam posílat na služební cesty nebo dovolené,“ hájila širší možnost vlády pro vysílání vojáků do zahraničí na 60 dnů i bez souhlasu parlamentu Černochová. Argumentovala také tím, že rozšíření práva armády vysílat vojáky do zahraničí podporovala i když byla v opozici v době vlád Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše a že je to věc, která se v budoucnu může hodit i jakékoli jiné vládě.
Vláda nyní může vyslat vojáky do zahraničí na maximálně 60 dnů v případě plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, při účasti na mírových operacích nebo při záchranných pracích po živelních pohromách nebo haváriích. O takovém rozhodnutí informuje neprodleně obě komory Parlamentu, každá ho může nadpoloviční většinou členů sama zrušit.
V důvodové zprávě k návrhu změny článku 43 Ústavy České republiky se uvádí, že změnu vláda předkládá v reakci na agresivní chování Ruska. To vyvrcholilo vojenským napadením Ukrajiny v únoru 2022. S tím souvisí i bezprecedentní množství bezpečnostních hrozeb, které spočívají zejména v terorismu, nelegální migraci a nestabilitě v zemích v blízkosti členských států NATO a Evropské unie. „Bezpečnostní situace není lepší, je horší,“ řekla při jednání výboru ministryně Černochová.
Poslanci z výboru pro obranu změnu Ústavy podpořili. Proti byl poslanec SPD Radovan Vích, hlasování se zdrželi dva poslanci ANO a šéf výboru, bývalý ministr obrany Lubomír Metnar se nepřihlásil k hlasování. Před tím tři přítomní poslanci ANO podporovali návrh Vícha na přerušení jednání o návrhu.
Poslanec ANO Pavel Růžička zpochybnil apolitičnost armády, jak podle něho existovala v minulém volebním období. „Jestli má někdo dojem, že dělám politiku kterékoli strany, tak nedělám,“ ohradil se náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Pro vládu není postoj poslanců ANO dobrým znamením, protože koalice má ve Sněmovně 108 poslanců a potřebuje ke změně Ústavy pomoc opozičních poslanců, aby návrh prošel, minimálně hlasy tří pětin poslanců, tedy nejméně 120 z 200 poslanců. A protože je SPD jasně proti, musí spoléhat na ANO.
Koalici mohou chybět hlasy, protože Černochová přirovnala ANO k otrokům
Jenže Černochové se nyní nemusí vyplatit, že lidi z ANO přirovnala k otrokům. „Jsme tady jako Česká republika v situaci, kdy tady straší válkou bývalý premiér, kandidát na prezidenta, za podpory a hlasitého potlesku otroků z ANO, kteří také s ním v tomto smyslu souhlasí,“ řekla Černochová při diskusi na Primě s bývalým ministrem obrany za ANO Lubomírem Metnarem. ANO pak od ní ve Sněmovně marně žádalo omluvu.
„Ani vy, ani já nemůžeme být otrokyně, protože všechny v této Sněmovně pobíráme plat. A to, že vy jste si moje slova vztáhly na sebe, to není můj problém. To je problém váš,“ řekla ministryně obrany poslankyni ANO Janě Pastuchové. „Vaši podporovatelé jsou jako otroci pro vaše hnutí ochotni udělat úplně všechno,“ dodala.
Poslanci ANO Jana Pastuchová a Jiří Mašek se kvůli přirovnání k otrokům obrátili se stížností na Černochovou na mandátový a imunitní výbor.
